Slovensko: Opravdu zemi našich nejbližších přátel dobře známe? I když jsme sdíleli společný stát a Slovensko patří mezi země, kam jezdí na dovolenou nejvíce Čechů, řada krás a zajímavostí zejména z východní části země zůstává stále neobjevená. V Kroměříži toto "Slovensko neznámé" ve dnech 17. - 21. října 2016 představily Slovenské dny pořádané poslankyní Evropského parlamentu Olgou Sehnalovou pod záštitou velvyslance Slovenska v České republice Petera Weisse. Bylo to již třinácté pokračování "Evropských dnů" věnovaných zemi, která právě předsedá Radě Evropské unie.
Co si dnes myslí bývalí předsedové české a slovenské vlády Petr Pithart a Ján Čarnogurský o rozdělení Československa? Jak dnes hodnotí vztahy České a Slovenské republiky a jaký vývoj očekávají do budoucna? Odpovědi nejenom na tyto otázky se dozvěděli účastníci pondělního slavnostního zahájení Slovenských dnů.
Úvodní besedy se účastnil také velvyslanec Slovenska v ČR Peter Weiss. Během svého úvodního slova i v průběhu besedy zdůrazňoval zejména dnešní bratrské vztahy obou národů, což diváci oceněli několikanásobným potleskem. Vyzdvihl, že i když Češi a Slováci nenašli společnou formu soužití v jednom státu, byli schopni dokázat, že přesto mohou nadstandardně spolupracovat a mít se rádi.
Diváci se v besedě, kterou tentokrát moderoval novinář a spisovatel Daniel Raus, dozvěděli mimo jiné i to, že česko-slovenskou vzájemnost si budeme připomínat po celý rok 2018, který bude na oslavu stoletého výročí vzniku samostatného Československa zasvěcen společným česko-slovenským projektm. O tom, jak je téma rozdělení společného státu a vzájemných vztahů dodnes živé, svědčilo i množství dotazů na jednotlivé řečníky.
Pravou slovenskou atmosféru doplnily i dvě slovenské lidové písně, které na housle zahrály a zazpívaly žákyně kroměřížské Základní umělecké školy. Vysouloužily si za ně zasloužený potlesk i uznání přímo od hostů ze Slovenska.
Návštěvníci slavnostního zahájení Slovenských dnů si mohli ve foyer Domu kultury prohlédnout také fotografie přibližující krásy severovýchodu Slovenska. Fotografie z Prešovského kraje vznikly původně pro soutěž "Choď a foť. Výstavu měli návštěvníci Domu kultury možnost vidět až do pátku.
Pondělní slavnostní zahájení završila ochutnávka slovenských národních jídel, kterou připravila Restaurace a kavárna Scéna. Slovenské speciality mohli návštěvníci Slovenských dnů až do konce týdne ochutnat i na jejím jídelníčku - kromě známých halušek například i tatranský skopový guláš, živanskou nebo přesňáky s husími játry.
Co jsou to čučoriedky nebo ťava, jaká je nejdelší slovenská řeka či nejvyšší hora - "Slovenské dny dětem" v úterý odpoledne důkladně prověřily znalosti kroměřížských dětí. V Knihovně Kroměřížska pro ně byl připraven nelehký kvíz i výtvarná dílnička. Ke správnému zodpovězení kvízových otázek musely děti prokázat také svou schopnost vyhledávat informace a pátrat v encyklopediích. Všechny se však se zákeřnými úkoly popraly statečně a z rukou Olgy Sehnalové si tak mohly převzít zaslouženou odměnu.
Kromě dětí patřil úterní program tradičně cestovatelům. Ředitel Krajské organizace cestovního ruchu Severovýchod Slovenska Martin Janoško provedl návštěvníky po krásách Prešovského kraje a ukázal, že jeho region nabízí "menu" skutečně pro každého. Příroda Tater či Pieninského národního parku láká milovníky zimních sportů, stejně jako v létě množství turistů. Prešovský kraj však nabízí i řadu jedinečných historických a kulturních památek - věděli jste například, že na jeho území se nacházejí čtyři ze sedmi slovenských památek UNESCO, nebo že nejvyšší dřevěný gotický oltář na světě najdete v Bazilice sv. Jakuba v Levoči? Návštěvníky zajímalo i to, jestli je v Tatrách možné potkat medvěda, nebo jak je nejlepší do Prešovského kraje dojet. Po skončení besedy pak ještě zahrnuli pana Janoška řadou individuálních dotazů.
Šerpové nežijí jen v Himalájích, to už ví všichni návštěvníci středeční stejnojmenné besedy v Knihovně Kroměřížska. Slovenské hory jsou totiž kromě Himalájí jedinými na světě, kde veškeré zásoby na horské chaty nosí nosiči na zádech - jinde již jejich práci nahradila terénní auta, lanovky či vrtulníky. Nosiči Štefan "Pišta" Bačkor a Martin Maličký tak před zaplněným sálem Knihovny ukázali náročnost i krásu této práce. "Nošení je masochismus, ale i očista hlavy," zaznělo od obou horalů, kteří si za své neuvěřitelné výkony právem vysloužili obdiv publika. Jak zdůrazňovali, jedná se nejen o fyzickou námahu, kdy za jednu vynášku vypotí 3 až 5 litrů potu, ale zejména o filosofii a životní styl, kdy při každé cestě bojují s přírodou i se sebou samými. Poutavé vyprávění obou hostů doplnilo množství dotazů od návštěvníků, kteří si mohli nosičskou krosnu také potěžkat a vyzkoušet.
Film Obchod na korze, který se natáčel ve slovenském Sabinově, si letos připomíná padesát let od získání Ceny Americké filmové akademie. Před večerním promítáním v kině Nadsklepí přiblížil historik Juraj Vrábel, proč si tvůrci tohoto výjimečného díla vybrali pro natáčení slovenské město Sabinov. Atmosféru jeho vyprávění doplnily i unikátní dobové fotografie a diváci se o filmu režisérů Jána Kadára a Elmara Klose dozvěděli také řadu perliček a méně známých faktů. Po skončení filmu pak nejspíše každý z přítomných odcházel domů s řadou otázek a námětů na přemýšlení.
Jednou z největších vojenských akcí na slovenském území byla Karpatsko-dukelská operace, která probíhala před dvaasedmdesáti lety. Její ústřední postavou byl armádní generál Ludvík Svoboda, jehož pravnuk Miroslav Klusák ve čtvrtek průběh operace přiblížil návštěvníkům v Knihovně Kroměřížska. Vzácným hostem byla i dcera generála Svobody Zoe Klusáková, která má ke Kroměříži blízký vztah. Miroslav Klusák se historii Karpatsko-dukelské operace věnuje mimo jiné jako koordinátor multimediálního projektu Dukla1944.com. O tom, že tyto historické události dodnes vzbuzují velký zájem, svědčí i obsáhlá diskuse po skončení prezentace. Se svým svědectvím vystoupili místní pamětníci i sama paní Klusáková, která večer doplnila o vzpomínky ze svého mládí.
Slovenské dny v Kroměříži dnes zakončilo představení tradic východní části země. Folklorní soubor Šarišan pod vedením Ladislava Kišeľaka přijel až z východoslovenského Prešova a nadchl zcela zaplněný sál Starého pivovaru svým energickým vystoupením. Za doprovodu cimbálové kapely vířily na pódiu sukně tanečnic a okenní tabulky drnčely při zadupání tanečníků. Program byl inspirovaný bohatstvím folklorních tradic východního Slovenska a diváci oceňovali vtipná taneční, hudební i pěvecká vystoupení bouřlivým potleskem.
Ochutnávka specialit z východního Slovenska
Téměř stopadesát návštěvníků nejprve ve Starém pivovaru přivítaly speciality z východního Slovenska - makovníky, orechovníky i typické nápoje. Po skončení představení pak byla pro návštěvníky nachystaná také ochutnávka slovenských vín, kterou připravila Vinotéka Hrozen. Návštěvníci se tak mohli přesvědčit, že ačkoliv Slovensko nepatří mezi typické vinařské regiony, i místní vinaři vyrábí vína nejvyšší kvality.
Součástí závěrečného večera bylo i vyhodnocení vědomostní soutěže "Co víte o Slovensku?". Deset soutěžících vylosovaných z těch, kteří správně zodpověděli všechny otázky soutěže, si odneslo dárkové tašky, pět nejšťastnějších pak z rukou Olgy Sehnalové převzalo dárkový poukaz na cestu do sídla Evropského parlamentu. Poukaz na výjezd získala také vítězka fotografické soutěže "Europe Direct", kterou vyhlašuje ve spolupráci s Olgou Sehnalovou informační centrum Europe Direct.