Ještě se jedním rozhovorem vracím k nedávnému společnému setkání krajského školství a zdravotnictví ve Zlíně. Povídala jsem si o něm se svým kolegou MUDr. Richardem Kremlem. Tady je pár jeho otázek a mé odpovědi…



Před pár dny jsi pořádala kulatý stůl o vzdělávání zdravotníků v kraji. Co v tom může dělat přímo kraj, když systém vzdělávání určuje stát?

Základní pravidla zdravotnického vzdělávání určuje samozřejmě stát. Během let se různými zásahy systém zdravotnického školství dostal do velmi nepraktické a nepřehledné podoby, což s odstupem dopadá na celé české zdravotnictví.

Nelze čekat, až někdo udělá pořádek, jako kraj musíme udělat všechno, co udělat můžeme, pro výchovu budoucí generace zdravotníků i vlastními silami.



Je vůbec vůle k nějaké změně na straně státu, tedy ministerstva zdravotnictví?

Každý krok ke zjednodušení, ke vzdělání pro praxi, bude úspěch. Není možné se na zdravotnictví pořád dívat jen očima největších nemocnic, a těch, kdo nejvíc křičí. Přesvědčuji o tom ministerské úředníky, kolegy z ostatních krajů, poslance, senátory, i vedení pojišťoven…

Hledám spojence hlavně v krajích, které nemají fakultní nemocnice, protože řešíme velmi podobné problémy.



Vraťme se k tomu, jaké možnosti má přímo kraj?

V kraji sice není lékařská fakulta, ale na druhé straně kraj zřizuje střední zdravotnické školy. Máme čtyři v každém okrese jednu. Ale proto, aby zdravotní sestra mohla pracovat zcela samostatně, nestačí jí vystudovat klasickou “zdravku”, ale musí vystudovat obor všeobecná sestra na vyšší odborné škole nebo univerzitě. Bohužel tyto tzv. vyšší odborné školy, jsou v kraji jen dvě, ve Zlíně a ve Vsetíně. A ty nedokáží potřebu zdravotnictví v kraji pokrýt.

Shodli jsme se na tom, že potřebujeme mít tyto vyšší odborné školy při každé střední zdravotnické škole, tzn. i v Uherském Hradišti a Kroměříži a zásadně tak navýšit počty absolventů, kteří najdou uplatnění ve nejen v našich nemocnicích.



O jaké potřebě se bavíme?

Máme odhady ze čtyř krajských nemocnic, jen tady by bylo zapotřebí, aby nastoupilo minimálně stopadesát, spíš více, všeobecných sester ročně, ale to není zdaleka všechno. Musíme k tomu připočíst potřebu sester v dalších veřejných i soukromých lůžkových zařízeních jako jsou například LDNky, psychiatrická nemocnice, atd., v ordinacích praktických lékařů i specialistů a nejen ve zdravotnictví, ale i třeba v sociálních službách. Musíme počítat s přirozenou generační obměnou, odchody do důchodu, na mateřské dovolené, i odchody mimo zdravotnictví na léta dopředu a tomu umět přizpůsobit kapacity vzdělávání v kraji. Umožnit vzdělávání co nejblíže praxi, jak pro budoucí zdravotníky, tak pro doplnění vzdělání při zaměstnání. Tohle je prvořadý úkol.



A pak, aby po škole zůstali pracovat v krajském zdravotnictví….

Samozřejmě. Nařídit to nikomu nemůžeme, ale je důležité k tomu motivovat studenty už na škole. A nemyslím tím jen různé stipendijní programy, které kraj vyhlašuje. Důležité je to, jak se na svém budoucím pracovišti cítí, jaká je kvalita stáží a praxe, kterou musí ve výuce studenti absolvovat. I proto jsme jako kraj vyhlásili finanční podporu školitelů v nemocnicích, kam půjde letos zhruba 11mil Kč. To považuji za důležité.

Tomu, jak vidí praxi a co by se dalo zlepšit ve vztahu škol a nemocnic jsme věnovali podstatnou část našeho společného kulatého stolu. Nemocnice a školy si prostě musí umět vyjít vstříc, jsou to přirození partneři.



Kdy bychom se měli dočkat otevření vyšších odborných škol pro všeobecné sestry u každé nemocnice?

Je to reálné od školního roku 2023/24. Školy nyní pracují na akreditačním procesu, což není nic jednoduchého, ale mají ze strany vedení kraje a odboru školství plnou podporu. V Kroměříži se kvůli navýšení kapacity začala chystat přístavba pro odborné učebny.



Jak může ve vzděláváni zdravotníků pomoci Univerzita Tomáše Bati?

UTB nemá sice lékařskou fakultu, ale fakulta humanitních studií několik zdravotnických oborů nabízí. Podle mého názoru by se mohla více zaměřit na poptávané specializované obory, které v kraji studovat zatim nejde. Studium mimo kraj výrazně zvyšuje riziko, že o tyto absolventy krajské zdravotnictví přijde, prostě, že se do kraje po škole nevrátí.

Jedním z těchto oborů je například radiologický asistent, který je velmi poptávaný nemocnicemi, další je zdravotnický záchranář, což je klíčový obor pro zdravotnickou záchrannou službu. I ten se bohužel studuje mimo kraj. Mimochodem, dříve tomu tak nebylo. O obor jsme přišli se změnou systému vzdělávání záchranářů, kdy misto vyšší odborné školy je teď je pro povolání zdravotnického záchranáře nutná vysoká škola.

Chceme se s UTB domluvit, co můžeme společně udělat proto, aby minimálně tyto dva obory učila, protože to by zdravotnictví ve Zlínském kraji skutečně pomohlo.



Jak se vypořádat s nedostatkem lékařů, když Zlínský kraj je jeden z těch, které nemají lékařskou fakultu?

O vzdělávání lékařů by se dalo mluvit dlouho, ale tady jsme zatím opravdu v zajetí celostátního nastavení, jehož změny jsou ještě mnohem těžkopádnější a dopady dlouhodobější.



O tom tedy někdy příště. Bude mít „kulatý stůl“ nějaké pokračování?

Určitě ano. Témat je obrovské množství. Je to podle mne dobrý začátek úzké spolupráce mezi zdravotnictvím a školstvím, kterou potřebujeme.



Děkuji za rozhovor RK