Jaké byly Bulharské dny v Kroměříži
9. - 13. dubna 2018
Bulharsko znají čeští cestovatelé nejen jako zemi, kde přikývnutí znamená nesouhlas a vrtění hlavou opak, ale zejména jako zemi zlatých pláží, starobylých památek, vysokých hor a výborné kuchyně. V Kroměříži tuto zemi od 9. do 13. dubna 2018 představily Bulharské dny pořádané poslankyní Evropského parlamentu Olgou Sehnalovou pod záštitou velvyslance Bulharské republiky v ČR Latchezara Petkova. Bylo to již šestnácté pokračování "Evropských dnů" věnovaných zemi, která právě předsedá Radě Evropské unie.
Slavnostní zahájení
Co všechno spojuje Bulharsko a Česko, to v pondělí 9. dubna připomněli hosté na slavnostním zahájení Bulharských dnů v Kroměříži. Pozvání na tradiční úvodní besedu tentokrát přijala Antoaneta Avramova, která pracuje v Knihovně Kroměřížska, a scénáristka a režisérka Světlana Lazarová. Svým proslovem Bulharské dny uvedla nejen poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová, ale i ředitelka Bulharského kulturního institutu Galina Todorova.
V besedě, kterou moderovala redaktorka Českého rozhlasu Plus Daniela Vrbová, se obě diskutující věnovaly mimo jiné i osobnostem z Bulharska a Česka, které spojily svůj život s druhou zemí. Světlana Lazarová také připomněla, že v Česku i dnes žije velká bulharská komunita - každý Čech tak například zná dílo hudebního skladatele Angela Michajlova, rodáka ze Sofie, který složil hudbu k černobílé Popelce nebo k Saxaně. Obě diskutující také přítomným přiblížily například bulharské tradice nebo to, jak Bulhaři nejraději tráví volný čas.
Výstava fotografií "Bulharští Češi"
Bulharsko bylo v roce 1878 první slovanskou zemí, která získala nezávislost, a přilákalo tak řadu Čechů, kteří přispěli k budování mladého bulharského státu. Od té doby proběhlo ještě několik vln, kdy se Bulhaři stěhovali do Česka a Češi do Bulharska. Osudům těch, kdo přispěli svými znalostmi a dovednostmi k bulharské prosperitě, se věnovala výstava "Bulharští Češi". Výstavu, kterou zapůjčil Bulharský kulturní institut, si mohli návštěvníci foyer Domu kultury prohlédnout až do konce Bulharských dnů.
Ochutnávka bulharských specialit
Návštěvníci slavnostního zahájení Estonských dnů si mohli ve foyer Domu kultury prohlédnout také výstavu nejlepších fotografií ze soutěže, v níž Estonci zachycovali krásy své vlasti. Soutěže se účastnilo více než 360 autorů a 2170 snímků, vítězné fotografie jsou dnes součástí sbírek Estonského národního muzea. Výstavu, kterou zapůjčilo Velvyslanectví Estonska v ČR, měli návštěvníci Domu kultury možnost vidět až do středy.
Bulharské dny dětem
Úterní program Bulharských dnů se tradičně přenesl do Knihovny Kroměřížska. Pro děti tam byl odpoledne připraven program, při němž se dozvěděly zajímavosti o bulharském jazyce a zvycích. Jednou z nejtypičtějších místních tradic jsou tzv. marteničky - červenobílé ozdobičky z vlny, které jsou v Bulharsku neodlučitelně spjaty s příchodem jara. Výrobu symbolických panenek, jimiž se 1. března zdobí každý Bulhar, si mohly vyzkoušet i děti v Knihovně.
Cestovatelské odpoledne: Přírodní šperky Bulharska
Marteničky připomněl i navazující úterní cestovatelský program. Návštěvníky Knihovny nejprve čekal cestopis z cyklu České televize "Na cestě po pobřeží Bulharska", který jim například prozradil, odkud vzalo svůj název Černé moře, a provedl je po krásách jeho pobřeží. To patří mezi nejoblíbenější destinace českých turistů - nad pláží v Primorsku tak dokonce vlaje česká vlajka a většinu nápisů a jídelníčků v restauracích najdete i v češtině.
To, že Bulharsko není ideálním cílem jenom cíle pro milovníky koupání, ale může nabídnout mnohem více, dokázala beseda s profesionální horskou průvodkyní Marií Lollok Klementovou. Návštěvníkům představila všechny hlavní přírodní šperky Bulharska tak barvitě, že si každý připadal téměř jako na zážitkovém zájezdu. Přiblížila například jednu z největších přírodních zajímavostí Balkánského poloostrova, zkamenělé stromy na místě bývalého mořského dna, nebo jeskyni Ďáblův chřtán, která je zmiňována i v řeckých bájích a pověstech jako místo, kudy Orfeus sestoupil do podsvětí za svou Eurydikou. Na závěr své přednášky odpověděla průvodkyně i na řadu dotazů o cestování po Bulharsku a každému doporučila pro něj nejzajímavější destinaci.
Promítání filmu Výletníci
Středeční program Bulharských dnů vykreslil atmosféru a krásy bulharského pobřeží - film Výletníci totiž zavedl zhruba šedesátku diváků přímo k pobřeží Černého moře. Letní komedie bulharského režiséra Ivajlo Penčeva z roku 2016 představila osudy náhodné skupinky hostů, kteří se potkají v malém rodinném hotýlku v bulharském letovisku. Komické situace, do nichž se ne vždy vlastní vinou dostali, oceňovali diváci v Kině Nadsklepí smíchem od začátku do konce filmu. Film, který sbírá výborné recenze například na festivalech bulharského filmu, zapůjčil na Bulharské dny Bulharský kulturní institut.
Bulharsko v dějinách
Pohnutou historií Bulharska, která zahrnuje civilizaci starých Thráků, Řeků i Římanů, dvě středověká bulharská carství, nadvládu Byzance i Turků, národně osvobozenecké boje i socialistickou éru a její zhroucení, přiblížil čtvrtý den Bulharských dnů. Beseda s vedoucím Semináře jihoslovanských filologií a balkanistiky Masarykovy univerzity Mgr. Pavlem Krejčím, Ph.D v Knihovně Kroměřížska představila nejen formování a dějiny novodobého státu, ale uvedla je i do kontextu celkového vývoje Bulharska a jeho národnostních i geografických specifik. Jak ukázaly i následné dotazy, Bulharsko je Česku opravdu blízké a mnoho návštěvníků besedy bylo s místní situací podrobně obeznámeno.
Návštěva velvyslance Bulharské republiky
Velvyslanec Bulharska Latchezar Petkov, pod jehož záštitou se Bulharské dny konaly, přijel na pozvání Olgy Sehnalové v pátek do Kroměříže a strávil ve městě celý den. Kromě účasti na závěrečném večeru se také na radnici sešel s představiteli města a navštívil Arcibiskupský zámek, Podzámeckou zahradu i historické centrum. Ve svém večerním projevu pak přislíbil návštěvníkům, že ho krásy města nadchly natolik, že v Kroměříži jistě není naposledy.
Bulharský folklorní večer
Poslední večer kroměřížských Bulharských dnů byl věnovaný folklóru této země. S několika lidovými písněmi v bulharštině tak na úvod vystoupily dívky z kroměřížské Základní umělecké školy a poradily si s tímto nelehkým jazykem tak dobře, až přítomní Bulhaři nechtěli věřit, že se nejedná o jejich krajanky.
O tom, že Bulhaři jsou energický národ s bohatými tradicemi, pak návštěvníky přesvědčilo vystoupení souboru bulharských lidových tanců Pirin z Brna. Zkrátka ale nezůstali ani sami diváci - kdo chtěl, měl také možnost naučit se několik bulharských kolových tanců a zatančit si přímo s členkami a členy souboru.
Na samý závěr Bulharských dnů na návštěvníky čekala ochutnávka bulharských specialit a zejména výrobků z růží, které jsou pro Bulharsko typické. Jak totiž vysvětlila paní Irena Ivanova, která produkty z růží do České republiky dováží, Bulharsko je největším světovým producentem růžového oleje.
Vyhlášení vítězů soutěží
Na závěr programu Bulharských dnů pan velvyslanec předal i ceny vítězům soutěží spojených s Bulharskými dny. Deset výherců vědomostního kvízu "Co víte o Bulharsku?" z jeho rukou obdrželo věcné výhry a pět nejšťastnějších poukázku na zájezd do Evropského parlamentu. Poukázku si převzal také výherce fotografické soutěže "Bulharsko mýma očima", kterou organizovalo kroměřížské centrum Europe Direct.
Bulharské dny byly již šestnáctým pokračováním kroměřížského cyklu, v němž Olga Sehnalová představuje každého půl roku zemi, která právě předsedá Radě Evropské unie. Těšíme se tedy na viděnou na podzim na Rakouských dnech!
Již také proběhlo:
Moje videa
Stáhněte si
