Pane předsedající, návrh nařízení o silničních technických kontrolách komerčních vozidel nahradí stávající směrnici z roku 2000. Podle aktuálních statistik Evropské komise existují v současnosti obrovské rozdíly v provádění silničních technických kontrol v jednotlivých členských státech. Podíl vozidel, u nichž se při silniční kontrole zjistilo, že nejsou v souladu s požadavky na technickou způsobilost vozidla, se pohybuje v rozsahu od 0,2 až po 47 % v různých členských státech, přičemž existují velké rozdíly i mezi sousedními zeměmi. Zároveň se výrazně liší průběh a kvalita silničních technických kontrol. Některé členské státy uplatňují propracované kontrolní postupy podobné pravidelným technickým prohlídkám, zatímco jiné provádějí vizuální prohlídky, nebo pouze kontrolují technické doklady, splňují nicméně minimální požadavky současné směrnice. Významné rozdíly v podílu vozidel, která nesplnila požadavky silniční kontroly, vyplývají rovněž z různých přístupů, jež si členské státy zvolily. Z tohoto důvodu podporuji zavedení systému hodnocení rizika na evropské úrovni. Výběr vozidel, která mají být podrobena silniční technické kontrole, by měl vycházet z rizikového profilu provozovatelů, a snížit tak zátěž těch, kteří svá vozidla udržují v řádném technickém stavu. Systém na stejném principu již sedm let účinně funguje ve Velké Británii a zatímco např. v České republice bylo v letech 2009–2010 na silnicích zkontrolováno více než 44 tisíc užitkových vozidel nad 3,5 tuny a jako nezpůsobilé dalšího provozu z toho bylo označeno 790 vozidel, tj. necelé 2 % všech kontrol, ve Velké Británii bylo ve stejném období, ale při výběru vozidel podle rizikového profilu dopravců zkontrolováno 154 600 vozidel, z čehož bylo vyhodnoceno 30,6 % jako nezpůsobilé dalšího provozu. Tato čísla jasně ukazují účinnost takového systému. Systém je však třeba zavádět postupně a zajistit flexibilitu při jeho uvedení do praxe. Proto navrhuji, aby se během prvních tří let zaznamenávala data o technickém stavu užitkových vozidel z pravidelných technických kontrol do národních registrů vozidel a až poté začal systém fungovat na evropské úrovni. Systém bude flexibilní také pro dopravce. Ten bude moci svůj rizikový profil vylepšit pravidelnou technickou kontrolou, nebo dobrovolnou bezpečnostní kontrolou. Výsledky této kontroly se poté zaznamenají do rizikového profilu dopravce. Vzhledem k využití evropského registru dopravců pro vozidla, která jsou kontrolována v jiném členském státě, než ve kterém jsou registrována, nebudou dopravci diskriminováni podle státní příslušnosti nebo země původu. Harmonizace důležitých prvků, jako jsou normy pro posouzení nedostatků a úroveň znalostí a dovedností kontrolorů provádějících silniční kontroly dále přispěje k odstranění nerovného zacházení a zvýší celkovou účinnost kontrol. V návrhu zároveň vyzýváme členské státy k uplatňování evropských standardů při kontrole zabezpečení nákladů na vozidle. Naším dalším cílem je přispět ke snížení počtu smrtelných nehod na evropských silnicích. Evropská unie se zavázala ke snížení počtu smrtelných nehod o polovinu do roku 2020. Vzhledem k tomu, že stále narůstá počet nehod způsobený lehkými užitkovými vozidly kategorie N1, např. v roce 2011 bylo kolizí s těmito vozidly způsobeno téměř 4 000 úmrtí, považuji za důležité, abychom do rozsahu působnosti tohoto nařízení opětovně zařadili také lehká užitková vozidla. Tato kategorie by však nebyla započítána do povinného minima 5 % kontrol v členských státech za rok. To se bude vztahovat pouze na těžká užitková vozidla. Na závěr mi dovolte ještě jeden údaj. Podle předpokladů Evropské komise by tento balíček měl pomoci snížit počet úmrtí na evropských silnicích způsobených špatným technickým stavem vozidla až o 1 100 úmrtí ročně. Byla bych velmi ráda, pokud bychom jeho schválením k dosažení tohoto cíle přispěli.