Jak jsem slíbila, dnes jsem se zúčastnila zasedání krajského zastupitelstva Zlínského kraje. Bylo skvělé, že účast lidí, hlavně zdravotních sester, byla taková, že se nevešly do jednacího sálu. Ve svém volnu, po nočních službách, přijelo svou nespokojenost vyjádřit více než stovka zdravotníků, vesměs ze zlínské a kroměřížské nemocnice. Je těžké udělat odhad, protože míst k sezení je sotva třicet a stát v kuse od deseti hodin do tří hodin odpoledne možná některé odradilo.
Není se co divit. Návrh, aby se bod o hospodaření nemocnic předřadil hned na začátek, aby se tak mohl projednat společně s peticí zdravotníků, hejtman smetl ze stolu s poukazem na to, že byl plánován na později, takže proto bude později a basta. Zpoždění bylo ještě delší, protože mezitím dorazila zpráva, že pan dr. Maráček, nestihne dojet ze služby na Lysé hoře, kde slouží u horských záchranářů. Co se mu stalo, nevíme, doufám, že nic vážného. Nakonec nedorazil vůbec.
Takže zdravotníci trpělivě čekali, i když byla nasazena osvědčená hejtmanova pověstná zdržovací a uspávací taktika. Přesto, že sál praskal ve švech, bod č. 8 programu se stále odsouval a dostal se na pořad až zhruba dvě hodiny po začátku. Nejprve byl uveden prezentací skvělých výsledků hospodaření a diskuzí zastupitelů. Míchat výsledky hospodaření nemocnic s personální situaci v Baťově nemocnici a s peticí zdravotníků proti odvolání ředitelky dr. Mergenthalové vytvořilo docela nepřehlednou diskuzi, jejíž tempo navíc “zvolňoval” hejtman svými sáhodlouhými komentáři po každém vystoupení přítomných sestřiček i lékařek, které se přihlásily do diskuze, nebo komentáři dalších osob z managementu nebo krajského úřadu.
Dost zajímavé bylo mimo jiné upozornění bývalého hejtmana Mišáka, že právě v tomto bodu došlo k poruše on-line přenosu, což je věru politováníhodná náhoda. Myslím, že právě tento bod ve své úplnosti by občany mimořádně zajímal.
Nejprve vystoupily tři přihlášené zástupkyně z Kroměřížské nemocnice a.s., které mluvily jménem petičního výboru zaměstnanců a těch, kdo podepsali petici. Mimo jiné přišla řeč i na to, jakým způsobem se Zlínský kraj stará o svůj majetek, když neřeší situaci opravy operačních sálů, na kterou byl v předstihu upozorněn. Hejtman slíbil, že si o situaci vyžádá zprávu. To budeme jistě sledovat, protože je to z hlediska ekonomiky nemocnice mimořádně důležitá věc a vedení nemocnice udělalo všechno proto, aby její řešení urychlilo. Investorem je ale kraj, jemuž budovy patří. Ono, taková příprava investice je na léta. Ti, kdo dnes slavnostně stříhají pásky, pouze navazují na to, co projekčně připravili jejich předchůdci, v případě Kroměřížské nemocnice ještě předchozí vedení kraje.
Své vystoupení měla i odvolaná ředitelka nemocnice dr. Mergenthalová, která okomentovala své působení a dosažené výsledky ve zlepšení ekonomiky, ale zdůraznila hlavně to, že nejcennější, co nemocnice mají, jsou lidé, spokojení a dobře motivovaní zdravotníci, kteří vidí svou perspektivu. Vystoupila i radní města Kroměříže dr. Smělíková, aby vyjádřila nesouhlas města s odvoláním ředitelky a také s tím, že nejsou zásadní záležitosti s městem projednány.
Další část debaty se vedla o personální situaci v Baťově nemocnici a kolektivním vyjednávání. Názory zástupkyň odborů byly konfrontovány s přítomnou členkou představenstva Mgr. Štěpánkovou. Takhle výměna názorů byla hodně vyhrocená, je zjevné, že nespokojenost personálu je opravdu velká, jinak ale asi v představenstvu KNTB panuje shoda, a to je zřejmě hlavní, čím se řídí posuzování práce managementu.
Předsedkyně odborového svazu pracovníků ve zdravotnictví paní Žitníková vyjasnila některé pracovně právní otázky a uvedla, že jsme svědky dvou světů. Ekonomicky a personálně stabilizované nemocnice v Kroměříži, jejíž ředitelka, za kterou stojí zaměstnanci, je ale odvolána, a případ nemocnice, která personálně stabilizovaná, jak bylo patrné z vyjádření a přítomnosti zaměstnanců, rozhodně není. Upozornila i na problematickou ústavní stížnost senátorů ve věci nediskriminace úhrad za zdravotní péči, protože podle ní skrývá požadavek naprosté deregulace úhrad zdravotní péče.
V diskuzi poslaneckých hostů vystoupila poslankyně za KSČM paní Pěnčíková, která rozporovala, jak postup hejtmana při projednávání tohoto bodu, tak zejména některé uzavřené poradenské smlouvy.
A pak jsem se dostala na řadu i já. Navázala jsem na své minulé vystoupení v krajském zastupitelstvu, které rozhodovalo o nákupu pozemků pro novou nemocnici. Mluvila jsem o tom, že je asi něco špatně, pokud jsou zaměstnanci ochotni přijet vyjádřit svůj nesouhlas, že důvody se veřejnost v Oknu do kraje asi nedočte, protože to servíruje jen jednostranné informace. Že kontrolní výbor Zastupitelstva by se měl podívat na ony poradenské smlouvy, a hlavně, zda byly uzavřeny v souladu nejen s usnesením Rady, ale vůbec před jakýmkoliv vyjádřením Zastupitelstva k obdobnému záměru. Koncepce zdravotnictví plátí stále ta, která byla přijata v roce 2013. A v ní se žádné nové supernemocnici nemluví. Nic jiného schváleno není. Zopakovala jsem, že zcela rozdílná diskuze o situaci ve dvou nemocnicích, které jsme svědky, ukazuje, že ačkoliv nás hlásná trouba Okna do kraje přesvědčuje o opaku, zřejmě je tu asi něco shnilého. Na závěr jsem vyzvala krajské zastupitele, aby řešili problémy tam, kde jsou a nevytvářeli je tam, kde dosud nebyly.
Děkuji za stručná a jasná vystoupení několika krajským zastupitelům. Těm, kdo vydrželi až do konce debaty pak zbylo, podívat se na výsledek hlasování, po kterém můžeme konstatovat, že krajská koalice je pevná jako skála. Překvapení se nekonalo.Jsem ráda, že tam zdravotníci byli a udělali si obrázek, jakým způsobem se rozhoduje o jejich budoucnosti. Jen je mi líto, že tam kvůli tomu museli strávit celý den. Ale přesto mám jeden vzkaz: díky! Prohrát se může, ale bojovat se musí. Nekončíme!
PS. Pokud jsem něco nezaznamenala přesně, omlouvám se za to.
PPS. Až odpoledne se ke mně dostala zpráva, že v době, kdy měl být pan dr. Maráček na Zastupitelstvu a odpovídat na otázky zastupitelů i zdravotníků, vedl primářskou poradu v Kroměříži. Dělají si z lidí blázny? Já bych to spíš nazvala arogantním pohrdáním. Ale jinak jsem ráda, že se panu doktorovi cestou z Lysé hory nic nestalo.