Jak vidí krajské zdravotnictví bývalá ředitelka Kroměřížské nemocnice a.s.  MUDr. Lenka Mergenthalová, MBA? Jsme bývalé kolegyně z nemocnice a tak jsem ji požádala o rozhovor a názor na téma zdravotnictví v kraji, nemocnice, co se dělo a bude dít dál…

Malý pohled zpět

O krajském zdravotnictví a nemocnicích se začalo víc mluvit po rozhovoru hejtmana Čunka v médiích na konci roku 2017. Tehdy pronesl na adresu kroměřížské porodnice, že se nejspíš zruší. V té době jsi byla ředitelkou Kroměřížské nemocnice. Vzpomeneš si na své pocity, když sis přečetla hejtmanovy zdravotnické úvahy?
Nevěřila jsem svým očím, proč hejtman podkopává vlastní nemocnici. Zvlášť, když personál gynekologicko-porodnického oddělení odvedl za poslední léta kus práce na nové organizaci péče, změně prostředí naší porodnice, abychom byli volbou pro budoucí maminky, které nechtějí do velkokapacitní porodnice. Každoročně nám rostl počet porodů. Jednání s pojišťovnami nejsou nikdy jednoduchá, ale zpravidla zřizovatelé své nemocnice hájí, nevrážejí jim kudlu do zad.

Věděl hejtman, jaká je skutečnost?
Čísla o počtech porodů a počtu novorozenců hejtman měl a nemocnice pojišťovnou požadované počty splňovala. Tehdy tím nesmírně kroměřížskou nemocnici poškodil, protože nejistota okolo budoucnosti se přenáší i na pacienty, na budoucí maminky.

Pak se vynořila „koncepce“ zdravotnictví z pera hejtmanem Čunkem dosazeného nového ředitele Krajské nemocnice Tomáše Bati MUDr. Maráčka, která mluvila o sloučení všech nemocnic v kraji, centralizaci běžné akutní péče. Tyto plány se stále opakují. Co by to konkrétně znamenalo pro pacienty?
Máme ve Zlínském kraji jedinečnou situaci, kterou je trestuhodné zničit. Čtyři krajské nemocnice, zhruba 30 kilometrů od sebe. Péče, která se v nich poskytuje, se vyvíjela postupně podle potřeb jednotlivých spádových oblastí. Nemocnice zcela běžně spolupracují mezi sebou již řadu let. Není žádný důvod je násilně slučovat a od stolu rozhodovat, kterou péči bude a nebude poskytovat která nemocnice. Aby se z některé od stolu udělala LDNka pro celý kraj a z jiné zase fabrika, ve které se bude operovat jak na běžícím pásu. Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně je nemocnice, kde se mají dělat nejnáročnější výkony, kde má být tzv. centrová péče. To bez debat. Ale takto to funguje již řadu let, to není nic nového, co vymyslel současný hejtman.

Centralizace běžné péče je ale něco zcela jiného…
Ano. Znamenalo by to, že lidé budou jezdit za běžnými zákroky do Zlína, budou to mít do nemocnice mnohem dál a zhorší se dostupnost péče pro občany a naopak zlínská nemocnice bude zahlcena. S kroměřížskou nemocnicí se v úplně původním konceptu počítalo jako s nemocnicí, kde budou pouze ambulance a doléčovací lůžka.

V současné době nám dávají za pravdu i nová data statistiků.
Ano, data statistiků ÚZIS, která nedávno prezentoval prof. Dušek, jednoznačně říkají, že budeme pro rychle stárnoucí krajskou populaci potřebovat všechna akutní lůžka, která dosud ve všech čtyřech nemocnicích máme a že lokalizace nemocnic je optimální. Model tvrdé centralizace a fyzický přesun krajské nemocnice do Malenovic by znamenal narušení dlouhodobě budovaného a úspěšného modelu péče o pacienty. Výsledky péče o nemocné jsou jedny z nejlepších v republice, přestože se nám vedení kraje snažilo namluvit pravý opak, kvůli kterému se prý musí vše změnit a překopat.

Za svou nemocnici se rázně postavili nejen kroměřížští zastupitelé, ale i starostové okolních obcí, proti omezování péče vznikla petice zdravotníků i občanů. Jak jsi tuto aktivitu vnímala jako ředitelka nemocnice?
Aktivita tolika lidí a tisíce podpisů pod peticí mne překvapily a současně jsem si uvědomila, že lidé dobře vědí, co fungující nemocnice pro celý region znamená. Když jsem někdy na jaře 2018 vystoupila před kroměřížskými zastupiteli, cítila jsem opravdový zájem a odhodlání se za nemocnici postavit.

Pak ale přišlo Tvé odvolání. Podle hejtmana mělo přijít lepší vedení. Bohužel ale vidíme problémy na klíčových odděleních nemocnice, kde se omezuje provoz. Kde je podle Tebe problém?
Hlavní problém vidím v tom, že nové vedení nedokáže či nechce naplno využít hlavní přidanou hodnotu nemocnice, kterou je velice silné pouto zaměstnanců k nemocnici
a patriotismus. I díky tomu se ozdravení nemocnice v minulosti podařilo. Je to zásluha zaměstnanců, kteří tu těžkou změnu odpracovali a brali ji za svou. Myslím, že na sounáležitosti lze mnohé postavit.

O nedostatku zdravotnického personálu

Nedostatek personálu jste jistě řešili i tehdy. Ale tuto bitvu se vám dařilo vyhrávat.
Do pozice ředitelky nemocnice jsem přišla v lednu 2014 jako součást nově jmenovaného tříčlenného managementu s inženýrkami Hanou Příleskou a Svatavou Mazurkovou. To obrovské množství práce a úsilí, které vedly k ozdravení nemocnice, byla mravenčí práce, zpětně jim za to moc děkuji. Od prvního okamžiku to byla i nikdy nekončící bitva o personál, doslova o každého lékaře, sestru, ošetřovatele, sanitáře, další profese, bez kterých to prostě v nemocnici nejde. Než někdo odešel, vždycky jsem se snažila hledat řešení. Většinu personálu osobně znám a hodně jsem s nimi mluvila. Nejefektivnější řešení
personální krize je udržet stávající personál, zejména klíčové osoby. O jejich profesních potřebách a touhách musí ředitel vědět vše a také vše pro jejich udržení udělat. Nejzkušenější lékaři znamenají stabilitu, prosperitu, budoucnost.

Od nich se také učí mladí…
Ano. Zkušení lékaři jsou garanty a školiteli pro novou generaci lékařů, bez kterých nemá oddělení a tím ani nemocnice budoucnost. Pouhý příchod mladých lékařů tento problém neřeší. Proto si nemocnice nemůže dovolit tyto zkušené lékaře ztrácet a nechávat je odcházet, navíc z jediného oddělení. Pokud akutně hrozí, že se zavře nebo zásadně omezí provoz oddělení jako je neurologie nebo interna, udělala bych opravdu všechno proto, abych lékaře odejít nenechala. Taková situace nikdy nenastane ze dne na den. Nemocnice ustojí odchody jednotlivců napříč obory, ale ohrozí ji odchod stejného počtu jednotlivců ze stejného oddělení. Nemocnice je živý organismus, kterému se musí umět naslouchat, vážit si práce každého zaměstnance. Motivací zda odejít nebo zůstat mohou být i vztahy a atmosféra v nemocnici.

Přejme si, aby management situaci rychle vyřešil. Nicméně teď se objevily pro změnu plány na novou přístavbu kroměřížské nemocnice za více než miliardu. Kdo v ní bude léčit a má kraj peníze na něco takového, když chce současně stavět mnohamiliardovou novou nemocnici v Malenovicích?
Pokud se bude stavět nemocnice v Malenovicích, tak to pro všechny stávající regionální nemocnice přinese potíže. V krajském rozpočtu nezbudou peníze opravdu na nic jiného. To je nad slunce jasnější. Nejen na žádné nové přístavby, ale hlavně „malenovický otesánek“ toho pozře mnohem víc. Nejen finance, ale i personál a lukrativní výkony z okolních nemocnic. To se nutně dříve nebo později projeví.

O investicích v kroměřížské nemocnici

Když mluvíme o investicích, za Tvého vedení se připravila investice do pracoviště magnetické rezonance a vybudovala se nová hemodialýza, pokud vím, jedna z nejmodernějších v České republice. Jaké další investice byly v plánu?
Investice do modernizace nemocnice jsme chystali a realizovali podle jasného harmonogramu, který byl připraven ještě za hejtmana Mišáka. Ten vždycky zdůrazňoval,
že je nutné promyslet vše na několik kroků dopředu, aby se prostředky využily efektivně a rovnoměrně ve všech nemocnicích. Proto bylo investováno na etapy, mohli jsme utratit jen to, co bylo k dispozici, vždy bylo možné počkat s dalším krokem anebo na něj plynule navázat. Tímto způsobem jsme v Kroměříži zrekonstruovali důležité technické provozy a dělaly se další potřebné investice. Tou nejvýznamnější za zhruba 60 milionů korun byla právě nová hemodialýza a pak přístavba pro magnetickou rezonanci a ortoptiku za 100 milionů korun.

S magnetickou rezonancí to nakonec tak jednoduché nebylo…
Magnetickou rezonanci jsme si museli doslova vybojovat, protože s příchodem hejtmana Čunka se přípravy zadrhly. Že pak hejtman slavnostně stříhal pásku nové magnetické rezonance, je jeden z mnoha paradoxů.

A co obnášela výstavba nové dialýzy?
To byl opravdu nesmírně náročný logistický úkol. To, že se všechno podařilo ke spokojenosti pacientů, bez výpadku této důležité a život zachraňující péče, je zejména zásluha odborného personálu tohoto oddělení. Patří jim za to obrovský dík. Proto mne doslova šokovalo, když jsem viděla, že by se v plánech na novou přístavbu počítalo jen tak, mávnutím proutku, se zbouráním této ani ne tři roky staré budovy hemodialýzy, která je skutečně jednou z nejmodernějších v ČR. To je mrhání nejen penězi, ale i energií a trpělivostí lidí, na jejichž bedrech provoz hemodialýzy stojí.

Co tedy mělo přijít na řadu podle původního plánu teď?
Podle původního harmonogramu měla teď přijít na řadu rekonstrukce operačních sálů s výměnou klimatizačních jednotek, vybudováním zázemí operačních sálů v podobě deseti lůžkové multioborové JIP a dospávacích lůžek v patře současné gynekologie. Dále měla pokračovat II. etapa přístavby budovy A navazující na budovu magnetické rezonance – nízkoprahový centrální příjem, jehož součástí měly být i další ambulantní provozy. Investice do rekonstrukce operačních sálů za zhruba 100 milionů korun byla nyní ale zastavena a místo toho se objevily z dílny autorů malenovické nemocnice jiné plány na přístavbu za víc než miliardu.

Na papíře to vypadá jistě hezky, ale je to podle Tebe reálné?
Můj názor je, že v současné době umocněné koronavirovou krizí jde spíš o předvolební kampaň než reálně myšlenou investici. Neměli bychom stavět vzdušné zámky, ale postupně vylepšovat to, co máme a čeho bychom si měli vážit. V Kroměřížské nemocnici byla aktuálně vyvolána velká očekávání ohledně nové výstavby. Doufám, že budoucí vedení kraje tedy dohlédne na jejich naplnění. Důvěru lidí totiž není možné zkoušet donekonečna. Investice za 1,8 miliardy Kč a návratnost investice pronájmem na 30 let bude velké sousto. Nejsem si zdaleka jistá, zda nájem 60 milionů korun ročně nemocnice zvládne.

O nové nemocnici v Malenovicích

A jak se díváš na plány nové nemocnice v Malenovicích? Jaký by to mělo dopad na pacienty z Kroměřížska? Mají se těšit?
Krajská nemocnice Tomáše Bati potřebuje zmodernizovat. O tom není sporu. Nezodpovězenou otázkou však zůstává, jak nejlépe. Žádnou skutečnou srovnávací studii
současný hejtman nepřipustil. Problémem je, že přesunem krajské nemocnice do Zlína-Malenovic, tak velké části obyvatel kraje zdravotní péči vzdálíte, zatímco ohrozíte ostatní nemocnice soutěží o personál a výkony. Co nastane? Obrovská investice 8-10-12 možná víc miliard korun se bude muset splácet. Nemocnice si bude muset na sebe vydělat, akciovou společnost zakladatel nemůže provozně dotovat, jednalo by se o nedovolenou veřejnou podporu. Jak to tedy bude? Slyšeli jsme, že vyšší intenzitou a efektivitou.

Co si pod tím mají lidé představit?  
Pokud má být kapacita nové nemocnice stejná, jak tvrdí zastánci, je jasné, že se bude muset ošetřovat ostošest, s krátkou hospitalizací a šup rychle domů nebo na doléčení nemocnici dál, aby bylo lůžko pro další žlučník, koleno, kyčel, střeva, atd. Nevím, jak intenzivně si pacienti užijí slibované jednolůžkové pokoje. Na zvýšenou intenzitu provozu bude potřeba další personál. Nový personál ale kromě okolních nemocnic není kde brát. Jsou to prostě spojené nádoby. Akdyž nemocnice splácet nebude? Když to nepůjde? Na to asi nápověda není potřeba.

O hejtmanech

Měla jsi ve své funkci možnost srovnat dokonce tři hejtmany. Jak Ti z toho srovnání vychází bývalý hejtman Mišák a současný hejtman?
Hejtman Mišák byl vždycky ochotný naslouchat a řešit problémy, kterých bylo bezpočet. Vyslechl a byl ochoten přijmout i odlišný názor, naše počáteční debaty nebyly jednoduché. Vždycky jsem se ale mohla spolehnout, že nemocnice nenechá padnout, nepředhodí je vlkům, nevrazí jim kudlu do zad a že řešení najdeme. Líbilo se mi jasné zadání – udržet v nemocnicích stávající obory, pokud to půjde. Pečovat o personál, respektovat odbory. Finanční pomoc nemocnici podmínil, museli jsme sestavit plán, nemocnice se již dál nesměla zadlužovat, žádná černá díra na krajské peníze.Krajské nemocnice dostaly po proběhlé hospodářské krizi finanční hotovost nejprve v podobě úvěru apak kapitalizace. To byl jeden ze zásadních momentů pro zlepšení platební morálky a možnosti nasmlouvat například nižší nákupní ceny u dodavatelů. Správná byla i cesta oddlužení krajské nemocnice, nastavení jednotných procesních pravidel akciových společností, jednotné účetní osnovy, aby bylo možné nemocnice porovnávat. Z těchto opatření těží isoučasné vedení kraje, které mělo na co navázat. Existovaly jasné a předvídatelné plány investic, které se realizovaly. To vše beru jako plus. Na řízení kraje hejtmanem Mišákem ráda vzpomínám. Současného hejtmana raději komentovat nebudu, zkušenost s jeho vedením nemocnic a jednání s personálem bych už zažít nechtěla.

Závěrem

Je něco, co bys chtěla vzkázat na závěr?
Chci hlavně říci, že rozbití fungujícího systému nemocnic v kraji považuji za obrovskou chybu, na kterou doplatí hlavně pacienti.