Unie pro Středomoří je nepochybně také odvážný mezikulturní projekt, jehož úspěch závisí mimo jiné na ochotě překonávat rozdílné kulturní a společenské tradice. Rozdílnost kultur vede ke vzájemnému obohacení, pokud jsou její impulsy vnímány otevřeně jako příležitost, nikoli jako hrozba. Jednou z těchto příležitoství je přístup k rovnosti mužů a žen ve společnosti. Jde o oblast, která je v kontextu tohoto regionu vnímána citlivě. Unie pro Středomoří musí právě proto věnovat této problematice patřičnou pozornost nejen proto, že zde existuje závazek ministerské konference v Marrakéši z listopadu 2009 na podporu rovnosti žen a mužů de iure i de facto, posílení úlohy žen ve společnosti včetně jejich účasti na veřejném životě či boje proti násilí na ženách. Jde o jednu z klíčových oblastí, která může uvolnit a nabídnout obrovský lidský potenciál pro celý region, který tím může jen získat. Dvojí standardy a nechuť ke změnám opřené často spíše o záminku zvyků a tradic proto nemohou být akceptovány, ale naopak měly by být odmítnuty jako překážka rozvoje regionu Středomoří.