Označení „evropské kulturní dědictví“ je nepochybně dobrou iniciativou a pokračováním již fungujícího mezivládního projektu z roku 2006. Jeho cílem je přispět k utváření společné evropské identity, zvýšení zájmu o Evropskou unii a její hodnoty. Pojem „kulturní dědictví“ je velmi široký, a to je dobře. Jsem velmi ráda, že ve zprávě byl přijat i pozměňující návrh, kterým bylo do této kategorie začleněno i dědictví průmyslové. Průmysl je jednou z důležitých součástí společné evropské historie – vždyť kolébkou průmyslové revoluce v 19. století byla právě Evropa a počátek Evropské unie je spojen se založením Evropského společenství uhlí a oceli. Je s ním však také spojena historie hnutí za občanská a sociální práva. Jednou z oblastí očekávaných přínosů označení „evropského kulturní dědictví“ je i oblast cestovního ruchu. Jsem přesvědčena, že jde o příležitost využít památek společné evropské historie pro rozvoj cestovního ruchu i v regionech, které nejsou tradičními turistickými destinacemi. Tento druh památek je podle mého názoru neprávem opomíjen a je pouze třeba jeho potenciál objevit a využít. Zprávu tedy velmi vítám a podporuji a ráda bych v této souvislosti paní zpravodajce Paliadeliové poděkovala.