Problematika mezigenerační solidarity má mnoho různých aspektů, jak dobře popisuje i dokument pana zpravodaje Thomase Manna. Jedním z nejzávažnějších je otázka způsobu zajištění ve stáří a zejména jeho udržitelné a stabilní financování garantující důstojnou úroveň důchodů v dlouhodobém horizontu. Proto v uvedené zprávě považuji za problematický bod 99, ve kterém zpravodaj mimo jiné uvádí, že je třeba, aby byl průběžně financovaný penzijní systém nahrazen systémem založeným na kapitálových fondech. Současná krize totiž upozornila také na nebezpečí spočívající v podvázání solventnosti některých privátních penzijních fondů, které byly těžce zasaženy pádem úrokových sazeb a poklesem hodnot investic. V roce 2008 např. soukromé penzijní fondy ztratily více než 20 % své hodnoty. V důsledku poklesu své solventnosti byly nuceny dále prodat svá aktiva se ztrátou. Mnoho z nich se stále potácí na hranici platební schopnosti. Kapitálové penzijní fondy nemohou být odpovědí na demografický vývoj. Jsou především finančním produktem se svými nezanedbatelnými riziky. Nedomnívám se proto, že je rozumné těmto rizikům vystavovat tak zásadní společenský úkol, kterým je důstojné zajištění ve stáří.