Jednou z priorit evropské dopravní politiky je dekarbonizace dopravy. Pokud ovšem vážně chceme, aby v evropské unii mohla jezdit čistší vozidla, pak je důležité, aby zavádění infrastruktury pro alternativní paliva nabralo skutečně rychlejší spád, a to jak na transevropské dopravní síti, tak v městských a příměstských oblastech. V přijaté směrnici o infrastruktuře pro alternativní paliva z roku 2014 se stanovují cíle v souvislosti s veřejně přístupnými dobíjecími body v rámci vnitrostátních politik. Komise si v již zmiňovaném sdělení z května loňského roku uvědomuje, že pokud mají být tyto cíle splněny, musí se počet veřejně přístupných dobíjecích stanic zásadně zvýšit. Proč tedy namísto přepracovaného znění směrnice, v němž by předložila návrhy, jak toho dosáhnout, přišla pouze s nezávazným sdělením?