PRŮBĚŽNÉ ZPRÁVY - EVROPSKÁ RADA JEDNÁ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI 2014-2020
Kolem 14.00 hodiny stále není jasné, zda Evropská Rada dosáhla po nočním vyjednávacím maratónu dohody na podobě tzv. víceletého finančního rámce 2014 až 2020. Dnes brzy ráno navrhl předseda Evropské rady Hermann van Rompuy další verzi rozpočtu, s kterou prý principiálně souhlasí všech 27 hlav členských států, nicméně definitivní dohoda stále nebyla uzavřena. Celková výše rozpočtu v tzv. v prostředcích na závazky má obnášet 960 mld. EUR. Nicméně skutečná výše rozpočtu EU, tj. tzv. prostředky na platby má činit 908,4 mld. EUR. Tímto má evropský rozpočet činit přesně 1 procento HND EU a vychází vstříc britskému premiérovi Cameronovi, který požadoval maximální výši víceletého finančního rámce na úrovni 900 mld. EUR. V porovnání s rozpočtem na léta 2007 až 2013 je víceletý finanční rámec 2014 až 2020 i přes vstup Chorvatska nižší o 34 mld. EUR v prostředky na platby. Největšími položkami rozpočtu mají zůstat nadále Společná zemědělská politika a Kohezní politika i když se snižující tendencí. Společná zemědělská politika má být v porovnání se současným obdobím snížena ze 420 mld. EUR na 373 mld. EUR. Kohezní politika má být snížena ze 354 mld. EUR na 324 mld. EUR. Jediná oblast, která má být zásadním způsobem navýšena je položka Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost, kde dojde k navýšení z 91 mld. EUR na 126 mld. EUR. Tzv. Nástroj na propojení Evropy má obdržet podstatně méně finančních prostředků než původně plánováno, celkem 29 mld. EUR. Administrativní náklady mají vzrůst z 57 mld. EUR na 61 mld. EUR. Nově bude zřízen také fond pro boj s nezaměstnaností mladých ve výši 6 mld. EUR. Poslední návrh van Rompuye počítá také s tzv. rabaty pro celkem pět zemí: Velká Británie (roční rabat 3,6 mld. EUR), Německo (roční rabat 1,6 mld. EUR), Nizozemí (roční rabat 650 mil. EUR), Švédsko (roční rabat 160 mil. EUR) a nově Dánsko (roční rabat 139 mil. EUR). Naopak Rakousko o většinu svého rabatu ve výši 179 mil. EUR ročně pravděpodobně přijde. Dle informací z tisku jsou ČR, Bulharsko a Rumunsko nespokojeny se svou alokací z Kohezní politiky. ČR požadovalo ze strukturálních fondů EU alespoň 20 miliard EUR. V letech 2007 až 2013 ČR z Kohezní politiky obdržela 26,7 mld. EUR. Nesouhlas s dosáhnutým kompromisem již vyjádřil předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Evropský parlament o víceletém finančním rámci spolurozhoduje. Evropský parlament nesouhlasí s deficitem ve výši 50 mld. EUR mezi prostředky na závazky a prostředky na platby. Schulz řekl, že deficit rozpočtu je v EU zakázán, že se nejedná o seriózní politiku a že takovýto návrh v Evropském parlamentu nenajde většinu.

TŘI USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU K EVROPSKÉMU SEMESTRU
Včera na svém plenárním zasedání Evropský parlament odhlasoval trojici usnesení, připravených Hospodářským a měnovým výborem (ECON), Výborem pro zaměstnanost a sociální věci (EMPLOY) a Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) k Roční analýze růstu Evropské komise, která každoročně zahajuje tzv. evropský semestr. Snížit nezaměstnanost, řádně demokratizovat hospodářskou správu a zabezpečit, aby strukturální reformy podporovaly růst - to jsou dle Evropského parlamentu oblasti, ve kterých musí Evropská komise letos učinit mnohem více.

FRANCOUZSKÝ PREZIDENT HOLLANDE VYSTOUPIL V EVROPSKÉM PARLAMENTU - NÁVRH SPOLEČNÉ POLITIKY SMĚNNÝCH KURZŮ
V úterý 5. února vystoupil během plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku francouzský prezident Françoise Hollande. Navázal tak na tradici svých evropských kolegů. Naposledy v listopadu minulého roku před europoslanci vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová, v lednu t.r. zase rakouský kancléř Werner Faymann. Mimo jiné François Hollande řekl, že "krize v eurozóně může být za námi, ale jsme daleko od toho, abychom se z ní poučili," a dodal, že si "nemůžeme vydechnout, pokud je v některých zemích každý druhý člověk bez práce." V zájmu posílení ekonomiky EU podpořil Hollande větší koordinaci hospodářské politiky a upřednostnil politiky zaměřené na růst. "Odmítám odsoudit Evropu k nekonečnému šetření," zmínil. Vyzval také k vytvoření takového dlouhodobého rozpočtu EU, který "bude úsporný, ale neoslabí hospodářství," a vyčlení dostatečné prostředky pro Kohezní politiku a Společnou zemědělskou politiku, podpoří inovace a pomůže těm nejzranitelnějším. Nejvíce pozornosti však vzbudilo jeho vyjádření, že přílišné výkyvy kurzu eura škodí evropské ekonomice a že by Francie s ohledem na nadstandardní měnovou politiku Číny, USA či Japonska podpořila zavedení společné politiky směnných kurzů v eurozóně. Eurozóna by se podle něj měla dohodnout, jaký kurz by byl ve střednědobém výhledu nejvhodnější. Nicméně mluvčí kancléřky Angely Merkelové reagoval, že "dlouhodobé konkurenceschopnosti nelze dosáhnout manipulacemi se směnnými kurzy."

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Datum: 8.2.2013

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...