Hrozí Evropské unii v příštích několika letech ztracená dekáda? Představitelé členských států se sice minulý pátek dohodli na návrhu rozpočtu pro roky 2014 až 2020, nicméně i přes jejich optimistická prohlášení před námi stojí řada neoddiskutovatelných faktů, které k euforii příliš nedávají důvod:

1. Rozpočet Evropské unie je poprvé v historii nižší, než rozpočty předchozí. Schválený návrh počítá s výdaji ve výši 960 miliard eur, což je o 3,5% méně, než v předchozím období. Tento vysoce restriktivní rozpočet má platit po sedm následujících let. Může si to Evropa v době krize dovolit? „Představitelé členských států se domluvili na úsporném rozpočtu, který dostatečně neodráží výzvy, kterým dnes Evropa čelí. Z výsledků jednání Evropské rady jsem docela zklamán,“ říká Hannes Swoboda, předseda frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu (S&D), kteří se již dříve vyslovili, že návrh v této podobě je pro ně neakceptovatelný.

2. Česká republika si z balíku peněz odnese citelně méně, než v předchozích letech. Zatímco ostatní státy z tzv. „kohezních zemí“ si polepšily, Česká republika získá jako jediná o 6 miliard eur méně, než v předchozím období. Konkrétně tedy přibližně 20,5 miliard eur. „V porovnání se Slovenskem nemáme proč jásat. Slovensko si bez hrozeb vetem oproti současnému období výrazně polepšilo. Oproti původním necelým 11,9 miliard eur, získají 13,1 miliardy eur,“ říká poslankyně Evropského parlamentu, Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

3. Nyní návrh musí projít ještě schválením Evropského parlamentu. Odsouhlasení rozpočtu Parlamentem nově ukládá Lisabonská smlouva. Poslanci i představitelé členských států se tak nacházejí ve zcela nové situaci. Evropský parlament je navíc pod velkým časovým tlakem, pod který jej dostala především pozdní dohoda Evropské rady, ke které mělo dojít původně již v listopadu. Situaci zdánlivě komplikuje i fakt, že čtyři předsedové nejsilnějších politických skupin v Parlamentu (lidovci, sociální demokraté, liberálové, zelení) dali hned po summitu jasně najevo, že se jim rozpočet v současné podobě nelíbí. „Pozice Evropského parlamentu je dlouhodobě známá. Již v listopadu po krachu jednání Evropské rady představitelé nejsilnějších frakcí v Evropském parlamentu ohlašovali, že návrh rozpočtu z konkrétních důvodů v předložené podobě nepodpoří. Je opravdu škoda, že Rada dosud Evropský parlament jako legitimního partnera pro jednání o rozpočtu nevnímala,“ komentuje situaci poslankyně Olga Sehnalová.

Mezi jasným ano a jasným ne se tedy nyní v nadcházejících měsících bude hledat kompromis. Vyloučeny nejsou ani zmiňované krajní varianty. Evropský parlament požaduje zejména lepší flexibilitu financí (možnost přelévat peníze mezi jednotlivými roky a kategoriemi výdajů), možnost revize v průběhu rozpočtového období (po dvou až třech letech možnost změny rozpočtu), vyhlídky na vlastní zdroje (které by nahradily stávající národní příspěvky – např. daň z finančních transakcí) a financování nových priorit (zejména s ohledem na boj s nezaměstnaností mladých, zvyšování konkurenceschopnosti Evropy a financování klíčových oblastí – např. vědy a výzkumu nebo infrastruktury). Očekává se, že se o rozpočtu bude v Parlamentu hlasovat do letních prázdnin v tajné volbě.

„Nadále je zde problém hrozícího deficitního rozpočtu. Již nyní, na konci stávajícího rozpočtového období, má Komise problémy se splácením účtů. Připomínám, že koncem roku 2012 nebylo například dostatek financí na program Erasmus. K opakování této situace, kdy je velký rozdíl mezi politickými sliby a placením účtů EU, nás teď Rada, bohužel, svým návrhem opět přiblížila,“ připomíná poslankyně Olga Sehnalová. Řada expertů navíc poukazuje na článek 310 Lisabonské smlouvy, podle kterého je deficitní rozpočet v EU dokonce zakázán a jeho vznik by tedy mohl být považován za nelegální.

„Pokud se Evropský parlament a Evropská rada o rozpočtu na následujících sedm let nedohodnou do konce roku 2013, pak se stropy pro rok 2013 prodlouží a rozpočet pro rok 2014 bude přijat s těmito stropy,“ dodává poslankyně Sehnalová.

„Nicméně věřím, že instituce naleznou společnou řeč a k tomuto extrému nedojde. Evropě jako celku nestabilita rozhodně nesvědčí,“ uzavírá poslankyně Sehnalová.

Datum: 14.2.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...