Evropská komise navrhla nový postup na ochranu právního státu v EU

Evropská komise v úterý 11. března schválila dlouho očekávané sdělení týkající se postupu v případech systémového ohrožení principů právního státu v kterémkoli z 28 členských států EU. Cílem nového postupu je umožnit Komisi, aby ve spolupráci s členským státem zabránila ohrožení právního státu s potenciálem „zřejmého nebezpečí závažného porušení“ hodnot EU, které by vedlo k použití článku 7 Smlouvy o Evropské unii (pozastavení hlasovacích práv členského státu na Radě). Článku 7 se často říká „nukleární možnost“, protože jeho využití je velmi nepravděpodobné a jeho aplikace je poslední možností. Zároveň se od roku 2009 Evropská komise několikrát potýkala s krizovými událostmi v některých členských státech, u nichž existovaly pochybnosti ohledně dodržování principů právního státu. Na základě tohoto sdělení bude moci Komise zahájit postup ještě před použitím článku 7. Sdělení nijak nemění dosavadní kompetence. Postup má tři fáze:

1.       Posouzení: Komise shromáždí a ověří všechny relevantní informace a posoudí, zda existují evidentní známky systémového ohrožení zásad právního státu v dotčeném členském státě. Dospěje-li k závěru, že se o takovou situaci skutečně jedná, zahájí s dotčeným členským státem dialog a zašle mu jako varování odůvodněné stanovisko za účelem ochrany právního státu.

2.       Doporučení: V druhé fázi, pokud otázka již nebyla uspokojivě vyřešena, vydá Komise členskému státu doporučení za účelem ochrany právního státu. Členský stát dostane lhůtu pro vyřešení zjištěných problémů a musí Komisi informovat o přijatých opatřeních. Komise své doporučení zveřejní.

3.       Mechanismus dle čl. 7 Smlouvy o EU: V třetí fázi bude Komise sledovat kroky, které členský stát na základě doporučení podnikne. Pokud není ve stanovené lhůtě dosaženo uspokojivého výsledku, může Komise použít jeden z mechanismů stanovených v článku 7 Smlouvy o Evropské unii.

 

Plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku

§  Ve čtvrtek Evropský parlament odsouhlasil dvě zprávy z vlastní iniciativy týkající se činnosti Trojky (Evropská komise, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond) v zemích účastnících se programů finanční pomoci. První zpráva Výboru pro měnu a hospodářství, kterou připravil místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas (Rakousko, EPP) a europoslanec Liem Hoang Ngoc (Francie, S&D), oceňuje přínos trojice mezinárodních věřitelů ke zvládnutí ekonomických potíží Řecka, Irska, Portugalska a Kypru. Zároveň ale kritizuje nedostatečnou schopnost přizpůsobit vyžadovaná opatření podmínkám v jednotlivých zemích a vnitřní problémy Trojky (především pokud jde o nestejné pravomoci a různou míru odpovědnosti jednotlivých členů Trojky). Parlament proto ve zprávě vyzývá k vytvoření nového Evropského měnového fondu, který by kombinoval finanční prostředky z Evropského stabilizačního mechanismu s expertízou Evropské komise získanou během krize. Druhý přijatý dokument Výboru pro zaměstnanost, který připravil europoslanec Alejandro Cercas, Trojce vyčítá významný negativní dopad vynucených reforem na zaměstnanost a zdravotní a sociální systémy. Rozsáhlé rozpočtové škrty vedly dle názoru Parlamentu k výraznému nárůstu nezaměstnanosti, především mladých lidí, a s tím i související migraci do zahraničí a také k úpadku drobných podnikatelů. Europarlament trojce vyčetl také rostoucí úroveň chudoby, která postihla i střední třídu.

§  Ve zprávě Program sledování ze strany NSA, sledování orgánů členských států a dopad na základní práva občanů EU zastává Evropský parlament názor, že boj proti terorismu nemůže obhájit rozsáhlé a nelegální shromažďování osobních dat. Spojené státy i země EU proto s touto praxí musejí přestat. Dále Evropský parlament ve zprávě varuje, že další hromadné sledování prováděné americkou Národní agenturou pro bezpečnost (NSA) může ohrozit budoucnost chystané transatlantické obchodní dohody. Evropští zákonodárci vyzývají Komisi a Radu, aby EU pozastavila s USA program na výměnu dat známý jako "bezpečný přístav" a také dohodu o předávání bankovních údajů. Evropský parlament vyjádřil také pochybnosti, zda shromažďování dat v masové míře je skutečně prováděno jen za účelem boje proti terorismu. "Možná existují jiné důvody, včetně politické a hospodářské špionáže," stojí v textu. Zpráva je výsledkem celkem 16 šetření Výboru pro občanské svobody (LIBE) o hromadném sledování občanů EU. Šetření Evropského parlamentu byla odstartována odhaleními Edwarda Snowdena.

§  Během přednostní rozpravy o současné situaci na Ukrajině ze dne 12. března europoslanci požadovali silnou reakci vůči Rusku kvůli jeho vojenské přítomnosti na poloostrově Krym. Odmítli také nadcházející referendum o jeho nezávislosti, které označili za zmanipulované a v rozporu s mezinárodním a ukrajinským právem. EU by podle poslanců měla podporovat Ukrajinu a pracovat na mírovém řešení konfliktu.

§  Zavedení jednotné nabíječky pro všechny mobilní telefony, tablety a podobná zařízení prodávaná v EU je součástí ve čtvrtek schválené novelizace směrnice o rádiových zařízeních. Cílem nových pravidel je omezit odpad, snížit náklady a zjednodušit život konečným spotřebitelům. Členské státy budou mít následně dva roky na jejich provedení do vnitrostátních předpisů a výrobci další rok na to, aby se novým podmínkám přizpůsobili.

 

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Senátu při EP

Datum: 14.3.2014

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...