TRADIČNÍ SETKÁNÍ SENÁTORŮ, POSLANCŮ A EUROPOSLANCŮ V SENÁTU PČR

V pátek 17. ledna 2014 proběhlo v Senátu již tradiční setkání senátorů, poslanců a europoslanců ČR. Toto setkání se koná dvakrát ročně, vždy pod záštitou jedné z komor Parlamentu ČR. Účast byla velmi hojná, za Evropský parlament se setkání zúčastnilo šest europoslanců (Brzobohatá, Falbr, Mynář, Poc, Sehnalová a Vlasák), za PČR čtyři senátoři a osm poslanců. Tématy jednání bylo 1. vyhodnocení stavu čerpání strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti v programovém období 2007-2013 a příprava na nové programové období a 2. koordinace hospodářských politik v rámci tzv. evropského semestru. Jednání se zúčastnili také zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu vlády a Evropské komise. Velmi intenzívní diskuze proběhla především k prvnímu tématu jednání. Česká republika k 31. prosinci 2013 v důsledku pravidla n+3/ n+2 nevyčerpala dle 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj o cca 9 - 12 mld. Kč. Ke konci roku 2014 však hrozí ještě vyšší ztráty. Za hlavní příčiny tohoto byly diskutujícími označeny nedostatečné prosazování zájmů ČR v EU a neschopnost politické elity se dohodnout, neexistence dlouhodobých hospodářských priorit ČR či nekompetentní státní správa (vysoká fluktuace, byrokratická zátěž, nedodržování evropské legislativy a mentalita "ono se to nějak udělá"). Podrobný zápis z jednání je dostupný v Oddělení pro EU.

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ UDÁLOSTI PLENÁRNÍHO ZASEDÁNÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Tento týden proběhlo plenární zasedání Evropského parlamentu. Mezi nejzajímavější události uplynulého jednání ve Štrasburku patřily:

•          Hlavní priority řeckého předsednictví v Radě EU v prvním pololetí 2014: (podpora růstu a zaměstnanosti, dokončování tzv. bankovní unie a imigrační politika založená na solidaritě mezi jednotlivými členskými státy EU) představil poslancům Evropského parlamentu řecký premiér Antonis Samaras. Ve svém úterním vystoupení označila litevská prezidentka Dalia Grybauskaite za hlavní úspěchy právě skončeného litevského předsednictví dohodu na víceletém finančním rámci 2014-2020, dále dohodu Evropského parlamentu a členských států na rozpočtu EU 2014 a pokrok v otázce bankovní unie.

•          V úterý poslanci schválili limity pro emise CO2 z nových lehkých užitkových vozidel. Do roku 2020 by se emise měly snížit z dnešních 203 gramů CO2 na kilometr na 147 g CO2/km. Poslanci Evropského parlamentu také vyzvali k podpoře technologií na zachycování a uskladňování uhlíku.

•          Europoslanci diskutovali i o kontroverzním programu Malty, která za určitý objem investic do svého hospodářství nabízí udělení maltského občanství (a tím i občanství EU). V následném čtvrtečním usnesení se europoslanci nezávazně usnesli, že občanství EU nesmí být nikdy na prodej.

•          Dvě usnesení vyzývající k lepší sociální ochraně schválili poslanci v úterý. Požadují v nich adekvátní finanční zdroje k provádění inspekce práce v členských zemích a lepší ochranu osob samostatně výdělečně činných.

•          V úterý Evropský parlament odhlasoval také zákaz nejnebezpečnějších plastů a postupný konec výroby igelitek na jedno použití.

•          Ve středu odpoledne poslanci projednali pokrok Srbska a Kosova na cestě ke členství v EU a debatovali o budoucnosti vztahů Islandu a EU poté, co jeho vláda odložila přístupová jednání.

•          Evropská komise by měla dle Evropského parlamentu v důsledku skandálu se sledováním občanů EU ze strany americké agentury NSA pozastavit dohodu Safe Harbour, která se týká zacházení s údaji občanů EU mimo území Unie.

•          Výbor pro hospodářství a měnu Evropského parlamentu (ECON) celý týden pokračoval ve vyšetřování role Trojky (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) v zemích, které spadají pod záchranný program eurozóny. Pracovní metody této skupiny mezinárodních věřitelů jsou po čtyřech letech od zahájení činnosti hodnoceny velmi kontroverzně. Jedná se o zprávu Evropského parlamentu z vlastní iniciativy. Minulý týden proběhla slyšení s komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehnem, s bývalým prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem, a s ředitelem Evropského mechanismu stability (ESM) Klausem Reglingem. V centru pozornosti je otázka odpovědnosti za podmínky tzv. záchranných balíků. Hodnocení činnosti Trojky bude pokračovat v průběhu několika následujících měsíců. Konečné hlasování o zprávě v plénu Evropského parlamentu je plánováno na duben 2014.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 20.1.2014

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video