EVROPSKÁ KOMISE DÁLE TRVÁ NA DANI Z FINANČNÍCH TRANSAKCÍ

V sobotu 14. září uvedl člen Evropské komise Algirdas Šemeta s portfoliem daně, cla EU, audity a  boj proti podvodům, že Evropská komise je absolutně přesvědčená o legálnosti navrhované daně z finančních transakcí. Dle Šemety Komise odmítá prohlášení, že návrh porušuje Smlouvy či poškozuje jednotný trh. Komisař Šemeta toto uvedl na okraj neformálního setkání ministrů financí v litevském Vilniusu poté, co byl 6. září zveřejněn posudek právní služby Rady, který uvádí, že návrh Komise narušuje daňovou suverenitu nezúčastněných členský států a poškozuje jednotný trh EU. Komisař Šemeta dále zmínil, že 11 členských států bude nadále pokračovat v započaté práci na zavedení daně z finančních transakcí formou posílené spolupráce. V současnosti zapojené členské státy dokončují první čtení návrhu. Návrh daně z finančních transakcí napadla také Velká Británie u Soudního dvora EU.

 

CHORVATSKO ČELÍ ULTIMÁTU EVROPSKÉ KOMISE

Ve středu upozornila místopředsedkyně Evropské komise Viviane Reding (portfolio spravedlnost, základní práva a občanství), že Evropská komise přijme proti Chorvatsku sankce, pokud nejnovější členská země EU nezmění sporný zákon, který časově omezuje platnost evropského zatykače. Podle komisařky může dojít i k zablokování přijetí nového členského státu Evropské unie do schengenského prostoru volného pohybu. Chorvatský premiér Zoran Milanović nicméně bez ohledu na hrozící postih odmítl změnu urychlit. Konflikt vznikl kvůli případu bývalého spolupracovníka chorvatské rozvědky Josipa Perkoviče, o jehož vydání roky marně usiluje Německo. Perković je podezřelý, že v roce 1983 nechal v Mnichově zavraždit chorvatského disidenta Stjepana Djurekoviče. Německá justice zahájila vyšetřování v roce 2005 a na obviněného Chorvata vydala mezinárodní zatykač. Jeho platnost ale sporný chorvatský zákon, který byl schválen několik dní před vstupem Chorvatska do EU, omezil.

 

JIŽ DRUHÁ EVROPSKÁ OBČANSKÁ INICIATIVA NASBÍRALA 1 MILION PODPISŮ

Již druhá Evropská občanská iniciativa tento týden pravděpodobně získala jeden milión potřebných podpisů. Jedná se o iniciativu "Jeden z nás", která usiluje o zákaz financování aktivit, které předpokládají zničení lidských embryí. Evropská občanská iniciativa, která byla zavedena Lisabonskou smlouvou, umožňuje skupinám občanů EU čítajícím alespoň jeden milion osob přímo se zapojit do vytváření politik EU. Občané mohou Evropskou občanskou iniciativou vyzvat Evropskou komisi k předložení legislativního návrhu. Organizátorům iniciativy se podařilo překonat také minimální hranici potřebných hlasů v 11 členských státech, potřeba je dostatek podpisů alespoň ze sedmi členských států EU. V ČR se doposud podařilo nasbírat cca 7 tisíc podpisů z potřebného minimálního počtu 16 500.

Minulý týden v pondělí byl zakončen sběr podpisů v rámci iniciativy "Voda jako lidské právo". Více informací k iniciativě zde. Organizátoři nasbírali celkem 1 mil. 857 tisíc podpisů. Nyní byly nasbírané podpisy odevzdány jednotlivým národním autoritám k přezkoumání. Za ČR byly podpisy odevzdány v úterý 10. září na Ministerstvu vnitra. V ČR bylo nasbíráno cca 8 tisíc podpisů. Dostatek však byl nasbírán ve 13 členských státech (Rakousko, Belgie, Finsko, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Nizozemí, Slovensko, Slovinsko a Španělsko). Ty podpisy mají být ověřeny a jejich správnost potvrzena nejpozději 9. prosince tohoto roku. Poté proběhne slyšení v Evropském parlamentu. Na začátku roku 2014 se očekává reakce Evropské komise a poté případný legislativní návrh.

 

PREZIDENT REPUBLIKY MILOŠ ZEMAN NAVŠTÍVIL BRUSEL

Ve dnech 18. a 19. září navštívil prezident republiky Miloš Zeman poprvé oficiálně ve své prezidentské funkci Brusel. V rámci prvního dne návštěvy se prezident republiky sešel s Martinem Schulzem, předsedou Evropského parlamentu. Společně diskutovali o prodloužení pravidla pro zrušení závazku v rámci čerpání fondů EU o jeden rok (z tzv. pravidla n+2 na n+3), resp. o  prodloužení lhůty pro čerpání dosud nevyčerpaných prostředků z fondů EU i pro Českou republiku. Prezident republiky také otevřel téma tzv. tabákové směrnice, o níž má Evropský parlament hlasovat na svém prvním říjnovém plenárním zasedání. Dle prezidenta republiky by její přijetí Evropským parlamentem a Radou ve stávající podobě znamenalo ohrožení několika tisíc pracovních míst v České republice. Oba představitelé také společně prodiskutovali plánovanou návštěvu prezidenta republiky v Evropském parlamentu na jeho listopadovém plenárním zasedání ve Štrasburku. V podvečerních hodinách se uskutečnilo jednání formou pracovní večeře prezidenta republiky Miloše Zemana s José Manuelem Barrosem, předsedou Evropské komise. Jednání bylo především zaměřeno na čerpání dotací Evropské unie v ČR, chybějící služební zákon v ČR, investice do infrastruktury, ale také byla zmíněna vízová politika Kanady vůči ČR. Následující den proběhla diskuse prezidenta republiky Miloše Zemana s Hermanem van Rompuyem, předsedou Evropské rady. Diskuse formou pracovního oběda se zaměřila na zákon o státní službě, spolupráci členských států v obranném průmyslu a agendu Východního partnerství před nadcházejícím summitem ve Vilniusu a návštěvou prezidenta republiky na Ukrajině.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 21.9.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...