TŘETÍ ZÁCHRANNÝ BALÍČEK PRO ŘECKO?
I přes „okurkovou sezónu“ se v rámci německé předvolební kampaně rozhořela debata o potřebě dalšího záchranného balíčku pro Řecko. Po obviněních opozice, že současná německá vláda neříká občanům před volbami pravdu, minulé úterý německý ministr financí Wolfgang Schäuble připustil možnost vzniku třetího záchranného balíčku pro Řecko. Dle vyjádření řeckého ministra financí Giannise Stournarase či člena Evropské komise Günthera Oettingera (nominovaného Německem) by se objem třetího záchranného balíčku mohl pohybovat na úrovni cca 10 mld. EUR. V neděli pak německá kancléřka Merklová zmínila, že osobně varuje před restrukturalizací řeckého dluhu (snížení úroků či odpuštění určité částky). Pro Českou republiku je v tomto ohledu zajímavé, že se německých vládních kruzích mluví o tom, že část třetího balíčku pro Řecko by mohla být financována z nevyčerpaných fondů EU. Částka, o kterou ČR může v rámci strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na konci tohoto roku souběhem pravidla n+3 pro rok 2010 a pravidla n+2 pro rok 2011 přijít, byla Ministerstvem financí odhadnuta na minimálně 15 mld. Kč.

DÁNSKÁ OPOZICE ZVAŽUJE REFERENDUM OHLEDNĚ DVOU DÁNSKÝCH OPT-OUTŮ
Dánská opozice v čele s bývalým dánským premiérem Larsem Lokkem Rasmussenem a předsedou Liberální strany navrhla vládním stranám, aby při konání příštích voleb do Evropského parlamentu v květnu 2014 proběhlo také referendum o zrušení dvou ze čtyř dánských opt-outů stejně jako hlasování v parlamentě o přistoupení Dánska k patentovému soudu EU. Zrušeny mají být opt-outy v oblasti spravedlnosti a obrany. Zrušení opt-outu v oblasti spravedlnosti souvisí s návrhem Evropské komise na zřízení Evropského veřejného žalobce, který má vyšetřovat podvody proti rozpočtu EU a který Evropská komise představila v červenci. Současná vláda v čele se sociálně-demokratickou premiérkou Thorning - Schmidt již dříve plánovala uspořádat referendum o zrušení opt-outu v těchto oblastech. Nicméně v současnosti je k tomuto kroku spíše skeptická. Obyvatelstvo dle průzkumů veřejného mínění podporuje pouze zrušení dánského opt-outu v oblasti obrany. Další dva opt-outy týkající se občanství EU a hospodářské a měnové unie (Dánsko se nezavázalo přijmout společnou měnu euro) mají zůstat zachovány. Pro zrušení opt-outů je potřeba potvrzení v referendu, pro připojení k Patentnímu soudu EU pěti-šestinová parlamentní většina.

STAV RATIFIKACÍ FISKÁLNÍ ÚMLUVY
K dnešnímu dni ratifikovalo Smlouvu o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální úmluva) 22 z celkového počtu 25 účastnících se členských států EU. Úmluvy se neúčastní Velká Británie a ČR, u Chorvatska se předpokládá, že k úmluvě přistoupí. Ratifikační proces doposud nedokončily Belgie, Bulharsko a Nizozemí. V článku 14 Fiskální úmluvy je stanoveno, že smlouva vstoupí v platnost, pokud bude ratifikována alespoň 12 členy eurozóny. Proto úmluva platí již od 1. ledna 2013. Pro státy, jež fiskální úmluvu teprve budou ratifikovat, bude smlouva platit od prvního dne následujícího měsíce po uložení ratifikační smlouvy v depozitáři Rady. Smlouva má zaručit stabilizaci eurozóny a vyžaduje, aby vnitrostátní rozpočty byly vyrovnané nebo v přebytku. Uvedené pravidlo je nutno do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost začlenit do vnitrostátního práva prostřednictvím předpisů, u nichž je zaručeno, že budou dodržovány po celou dobu vnitrostátního rozpočtového procesu.

STAV RATIFIKACÍ PROTOKOLU IRSKA
Tzv. Protokol Irska byl předložen irskou vládou v návaznosti na negativní výsledek referenda o ratifikaci Lisabonské smlouvy v Irsku v roce 2008. Z právního hlediska představuje Protokol změnu Smluv. Irský protokol upravuje tři oblasti, dvě jsou formulovány tak, že se týkají všech členských států EU:
-    Čl. 1 Protokolu má ochránit platnost některých hodnotových rozhodnutí zakotvených v irské ústavě před možným působením evropského práva, zejména Listiny základních práv EU. Jedná se o pojetí práva na život, ochrany rodiny a vzdělávání, to vše ve vazbě na zvláštní postavení římskokatolické církve dle irské ústavy.
-    Čl. 2 Protokolu potvrzuje, že žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí EU v oblasti zdanění.
-    Čl. 3 Protokolu chrání tradiční irskou politiku vojenské neutrality. Konstatuje, že společná bezpečnostní a obranná politika se nedotýká bezpečnostní a obranné politiky členských států. Výslovně se potvrzuje, že Lisabonská smlouva nestanoví vytvoření evropské armády ani nezakládá povinnost jakékoli vojenské služby a nedotýká se ani povahy a objemu výdajů členských států v oblasti obrany a bezpečnosti a povahy jejich obranných schopností.
Protokol doposud neratifikovalo 10 z 28 členských států EU. Jedná se o Belgii, Bulharsko, ČR, Německo, Řecko, Chorvatsko, Itálii, Lucembursko, Lotyšsko a Polsko. V České republice tento dokument již nestihla projednat Poslanecká sněmovna PČR. Senát vyjádřil svůj souhlas s ratifikací dokumentu na své červnové schůzi.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 2.9.2013

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video