EVROPSKÁ KOMISE PŘEDLOŽILA DLOUHO OČEKÁVANÝ ČTVRTÝ ŽELEZNIČNÍ BALÍČEK
Ve středu 30. ledna předložil místopředseda Evropské komise s portfoliem doprava Siim Kallas sdělení ke čtvrtému železničnímu balíčku dokončující jednotný železniční prostor za účelem nastartování konkurenceschopnosti a růstu. Čtvrtý železniční balíček má doplnit pět již existujících legislativních aktů (tři směrnice, dvě nařízení) a zrušit Nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 ze dne 26. června 1969 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků. Balíček si klade za cíl otevřít vnitrostátní železniční sítě konkurenci, navýšit investice do železnice a podnítit kvalitnější služby pro cestující. Tento balíček je jedním z 12 kroků avizovaných v Aktu o jednotném trhu II z 4. října 2012. Konkrétně Komise navrhuje:
1. Snížení administrativní zátěže: Podle návrhu by se odpovědnost za vydávání povolení k provozu železničních vozidel a osvědčení o bezpečnosti přesunula od orgánů členských států na Evropskou agenturu pro železnice (tzv. ERA). Tím by se urychlil proces schvalování a provozovatelé železniční dopravy by do roku 2025 na nákladech ušetřili dle odhadů až 500 milionů eur.
2. Liberalizace: Navrhovaná pravidla by otevřela veškerou vnitrostátní osobní dopravu po železnici konkurenci. Toto by se mělo vztahovat i na nabídková řízení na správu sítí ve veřejném vlastnictví. V současné době tvoří veřejně vlastněné sítě přes 90 % železničních cest v EU. Pouze ve Švédsku a ve Velké Británii jsou trhy zcela otevřené. Německo, Rakousko, Itálie, ČR a Nizozemí své trhy částečně zpřístupnily.
3. Provozní a finanční oddělení: Díky novým pravidlům by nezávislí provozovatelé kolejí získali provozní a finanční nezávislost na provozovatelích vlaků. Návrh by tedy odstranil případné střety zájmů a umožnil by, aby žádný z dopravců nebyl diskriminován v přístupu na železnici.
4. Ochrana pracovníků: Pravidla na úrovni EU by státům umožnila vyžadovat od nových dopravců, aby současně s převzetím smlouvy o veřejné službě převzali i stávající železniční personál.
Co se týče bodu 3, dle informací z tisku původně Evropská komise plánovala navrhnout povinné úplné oddělení provozovatelů kolejí od provozovatelů vlaků. Nicméně na základě tlaku z Berlína od tohoto úmyslu ještě před zveřejněním návrhu odstoupila. Tuto snahu Německa měla podporovat také ČR, Rakousko, Francie, Lucembursko a Nizozemí.

SITUACE PŘED EVROPSKOU RADOU K VÍCELETÉMU FINANČNÍMU RÁMCI 2014-2020
Ve dnech 7. a 8. února se uskuteční Evropská rada, která se zaměří především na dosažení dohody ohledně podoby víceletého finančního rámce EU pro léta 2014-2020. Původně mělo být dosaženo shody již v listopadu minulého roku. Předseda Evropské rady van Rompuy distribuoval členským státům další návrh ohledně rozpočtu EU. Původně Evropská komise navrhla rozpočet ve výši 1 033 mld. EUR, v listopadu van Rompuy přišel s návrhem škrtů ve výši cca 80 mld. EUR. Nyní navrhl dodatečné škrty ve výši 20 mld. EUR. Dle tohoto návrh by se tedy víceletý finanční rámec měl pohybovat na úrovni cca 933 mld. EUR. Poslední van Rompuyem navržené škrty se mají týkat především oblastí výzkumu a vývoje, Nástroje na propojení Evropy a výdajů na zahraniční politiku a rozvojovou spolupráci.

V BRUSELU PROBĚHL PARLAMENTNÍ TÝDEN K EVROPSKÉMU SEMESTRU
Od 28. do 30. ledna 2013 proběhl tzv. parlamentní týden k Evropskému semestru, během něhož členové národních parlamentů a Evropského parlamentu projednali každoroční cyklus koordinace hospodářských politik v rámci EU - tzv. Evropský semestr. Jednalo se o doposud největší společnou akci národních parlamentů a Evropského parlamentu; akce se zúčastnilo 170 národních zákonodárců včetně čtyř předsedů národních parlamentů. Za Senát PČR se parlamentního týdne zúčastnila jeho 1. místopředsedkyně, senátorka Alena Gajdůšková, předseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, senátor Jan Hajda a za Výbor pro záležitosti EU senátorka Dagmar Zvěřinová.
Evropský parlament má v současné době v celém procesu pouze poradní roli, ale vzhledem k potenciálnímu dopadu Evropského semestru na veřejné politiky požadují Evropský parlament i národní parlamenty intenzivnější demokratickou kontrolu a větší zapojení parlamentů do tohoto procesu, a to jak na národní, tak i evropské úrovni.
Z konkrétních návrhů, jak více posílit zájem o evropské záležitosti v národních parlamentech, lze zmínit nápad předsedy irského parlamentu Sean Barretta, který navrhuje, aby se jednou za dva měsíce napříč všemi národními parlamenty EU organizovala ve stejný den debata evropských témat - tzv. Evropský den. Dále by dle něj neměl být používán pro občany nesrozumitelný evropský žargón, jako např. spojení typu“ six-pack“ či „two-pack“. Irsko jako současná předsednická země požádá Evropskou komisi, aby učinila konkrétní návrh k Evropskému dni a předložila jej Evropské radě.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Kanceláře Senátu v EP

Datum: 4.2.2013

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...