Na svém plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 23. - 26. října se budou poslanci a poslankyně Evropského parlamentu věnovat mimo jiné těmto tématům:

Summit EU a budoucnost Evropy

Poslanci budou ve středu diskutovat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem o závěrech bruselského summitu lídrů členských států z 19. - 20. října. Hlavními tématy summitu budou migrace, azyl, obrana a jednání o brexitu. Donald Tusk bude poslance také informovat o výsledcích diskuse hlav států a vlád o scénářích dalšího vývoje EU.

Diskuse o svobodě médií po vraždě maltské novinářky

Politické skupiny budou diskutovat o svobodě médií a ochraně novinářů po brutální vraždě Daphne Caruany Galizie, maltské novinářky, která se zabývala tématy panamských dokumentů, korupcí a obchodováním s drogami. Debatě, naplánované na úterý odpoledne, bude předcházet minuta ticha. Rodina paní Caruany Galizie byla pozvána, aby se zúčastnila.

Problémové úvěry: ochrana investorů a ekonomiky EU

Cílem nové legislativy je zjednodušení a zpřehlednění balíků úvěrových pohledávek před jejich prodejem investorům. Poslanci o ní budou hlasovat ve čtvrtek.

Potenciální zájemci o investice do balíků, které v procesu sekuritizace slučují individuální úvěry a další aktiva (např. hypotéky, spotřebitelské úvěry nebo leasingové smlouvy) do obchodovatelných cenných papírů, by podle navrhovaných pravidel měli být před samotným nákupem důsledně informováni o celkové kvalitě nabízeného balíku aktiv. Sekuritizace je důležitým zdrojem financování, který umožňuje bankám poskytovat úvěry ve větším rozsahu a nasměrovat tak do reálné ekonomiky více prostředků. Proces sekuritizace se však musí podle poslanců zjednodušit, zpřehlednit a standardizovat, aby se zabránilo opětovnému prodeji problémových úvěrů. Zákonodárci tak chtějí zabránit nastartování procesů, které v roce 2008 vedly v USA ke krizi způsobené rizikovými hypotékami (tzv. sub-primes), a které by mohly vést až k finančnímu kolapsu.

Navrhovaná pravidla v oblasti sekuritizace mají zabránit podstupování neúměrného rizika. Zavazují finanční instituce ponechat si v jimi nabízených balících cenných papírů jistý podíl. Re-sekuritizace, tedy prodej balíku cenných papírů, jejichž součástí jsou sekuritizační balíky úvěrových pohledávek, by měla být zakázána.

Posílení bezpečnostních kontrol na hranicích

Zavedení společného elektronického systému, který by urychlil kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru a zaregistroval všechny do něj vstupující osoby zpoza hranic Unie, bude ve středu předmětem rozpravy a hlasování poslanců. Systém vstupu a výstupu (EES) by měl sloužit k ukládání určitých informací o občanech zemí, které nejsou členy EU, a to při vstupu či odepření vstupu do schengenského prostoru, jakož i při jeho opuštění.

Informace o vstupu a výstupu sestávající ze jména a příjmení, otisků prstů, snímku obličeje a data a místa vstupu a výstupu, by měly být uchovávány po dobu 90 dní.

Informace o osobách, kterým byl vstup do schengenského prostoru zamítnut, by měly zůstat v systému po dobu tří let, aby se zabránilo jejich vstupu přes jiný hraniční přechod. Systém EES, na jehož zřízení se poslanci 30. června dohodli se zástupci Rady (ministrů) EU, nahradí označování pasů razítky a urychlí překračování hranic. Zároveň však usnadní kontrolu dodržování povolené délku pobytu ze strany občanů třetích zemí, tedy 90 dní v rámci 180 denního období.

Vyslaní pracovníci: EP je připraven k jednání s členskými státy

Parlament je připraven zahájit jednání s vládami EU o revidovaných pravidlech pro vysílání pracovníků, jelikož se očekává, že poslanci na plenárním zasedání EP podpoří mandát pro vyjednávání.

Reforma pravidel zajistí lepší ochranu vyslaných pracovníků a spravedlivou hospodářskou soutěž pro firmy. Návrh mandátu EP k vyjednávání, který má předložit Výbor pro zaměstnanost a sociální věci na plenárním zasedání, je založen na principu, že stejná práce na tomtéž pracovišti by měla být odměňována stejným způsobem.

Největší změny se dotknou odměňování vyslaných pracovníků, délky vyslání, kolektivních smluv a dočasných pracovníků agentur.

Pokud na plenárním zasedání v příštím týdnu nebudou vzneseny žádné námitky, může Parlament zahájit jednání s Radou EU.

Vyslaný pracovník je zaměstnanec, kterého jeho zaměstnavatel dočasně vyšle vykonávat pracovní povinnost do jiného členského státu EU. V roce 2015 bylo v EU 2.05 milionů vyslaných pracovníků.

Polsko, Německo a Francie vysílají nejvyšší počet svých pracovníků, zatímco Německo, Francie a Belgie jsou největšími příjemci vyslaných pracovníků.

Vyhlášení vítěze Sacharovovy ceny za rok 2017

Předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani vyhlásí ve čtvrtek na plenární schůzi vítěze letošní Sacharovovy ceny za svobodu myšlení. O laureátovi prestižního ocenění rozhodne dříve týž den předseda EP a lídři politických skupin. Konference předsedů, tedy lídři politických skupin a předseda EP, budou vybírat z následující trojice finalistů:

• guatemalská lidskoprávní aktivistka Aura Lolita Chávez Ixcaquic,
• demokratická opozice ve Venezuele,
• švédsko-eritrejský novinář Dawit Isaak.

Antonio Tajani oznámí jméno vítěze v jednacím sále ve čtvrtek v poledne.

Evropský parlament uděluje cenu pojmenovanou po sovětském fyzikovi a politickém disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 jednotlivcům a organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Loňskými laureátkami Sacharovovy ceny za svobodu myšlení byly Nádija Murad a Lamjá Hadží Bašár.

EP vyzval k vyřazení glyfosátu s úplným zákazem do konce roku 2020

Poslanci požadují úplný zákaz herbicidů na bázi glyfosátu do prosince 2020 a okamžité omezení používání této látky.

Návrh usnesení, o němž se bude hlasovat v úterý, se staví proti návrhu Evropské komise na obnovení kontroverzní licence pro herbicidy na 10 let, jak požadují některé členské státy. Evropští poslanci říkají, že by EU měla vypracovat plán na postupnou eliminaci této látky, počínaje úplným zákazem užívání této látky v domácnosti a konče zákazem jejího využívání v zemědělství, pokud biologické alternativy (tj. "Integrované systémy ochrany škůdců") dobře fungují při regulaci plevele.

Glyfosát by měl být v EU zcela zakázán do 15. prosince 2020 s nezbytnými přechodnými kroky, uvádí návrh textu.

Další body na pořadu jednání

Poslanci se budou zabývat i těmito tématy:

• Politiky zaměřené na zaručení minimálního příjmu jako nástroj boje proti chudobě (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Pracovní program Komise na rok 2018 (rozprava v úterý)
• Trestné činy a sankce v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Hnojiva s označením CE (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Obchod s Austrálií a Novým Zélandem (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)
• Souhrnný rozpočet Evropské unie na rok 2018 – všechny oddíly (rozprava ve středu, hlasování ve čtvrtek)
• Diskusní dokument o budoucnosti financí EU (hlasování v úterý)
• Legitimní opatření na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům (rozprava a hlasování ve středu)
• Aspekty týkající se základních práv v oblasti integrace Romů v EU: boj proti nesnášenlivosti vůči Romům (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Kontrola výdajů a monitorování nákladové efektivnosti systémů záruk EU pro mladé lidi (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Hospodářská politika eurozóny (rozprava v pondělí, hlasování v úterý)
• Provádění směrnice o odpovědnosti za životní prostředí (rozprava a hlasování ve čtvrtek)
• Společná rybářská politika: plnění povinnosti vykládky (hlasování v úterý)

Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu

Datum: 23.10.2017

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video