Mimosoudní urovnávání sporů? V ČR zatím s rozpaky

Evropský parlament na svém říjnovém hlasování ve Štrasburku přijal usnesení o alternativním řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech. Součástí výsledného usnesení je i odstavec, který konstatuje, že povědomí občanů EU o alternativním řešení sporů a jeho chápání je v celé Evropě slabé a mylné a že pouze malá část občanů ví, jak podat stížnost k orgánu ADR. Co si tedy lze pod mimosoudním urovnávání sporů představit? Má tento mechanismus potenciál pomoci lepšímu vymáhání práva a odlehčit přetíženým soudům? A jak vypadá situace v ČR v evropském kontextu?

Alternativním řešením sporů (tzv. ADR – Alternative Dispute Resolution) se rozumí mechanismus, jehož cílem je urovnávání sporů mimosoudní cestou, a to prostřednictvím pomoci spočívající v zásahu třetí strany. V praxi tedy spotřebitelům a obchodníkům, kteří se dostanou do sporu, pomáhá v nalezení společné dohody mediátor (kvalifikovaná osoba, jejímž cílem je přimět obě strany sporu dohodnout se na vzájemném kompromisu), případně rozhodce (vydávající pro obě strany závazné rozhodnutí). Třetí možnou cestou k vyřešení sporu je poskytnutí kvalifikované informace a doporučení, což je v zásadě vždy prvním krokem.

V Evropě se v současnosti využívání systémů ADR výrazně liší. V jednotlivých státech fungují různé systémy, jejich vývoj je nerovnoměrný i uvnitř jednotlivých států a situace tedy poměrně komplikovaná. Celkem bylo ke konci roku 2009 napříč Evropské unie identifikováno na 750 různých systémů alternativního řešení sporů! Nejvíce jich fungovalo v Německu (227), nejméně pak v Estonsku či Rumunsku (po třech) a na Kypru, kde za dané období Evropská komise monitorovala jediný systém ADR. ADR systémy v některých zemích jsou vcelku inspirující. Italský model vychází z protokolu, schváleného a podepsaného asociacemi podniků a spotřebitelů, který zavazuje společnost, aby předem souhlasila s ADR v souvislosti s řešením jakýchkoli sporů, které by se vyskytly v oblasti zahrnuté do protokolu. Polský model spočívá v rozhodčím řízení, prováděném tříčlennými senáty složenými ze zástupce spotřebitele, podnikatele a předsedy z příslušného dozorového orgánu.

V České republice spustilo v roce 2008 pilotní projekt mimosoudního řešení spotřebitelských sporů Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Od dubna 2008 do konce roku 2009 bylo v jeho rámci přijato a řešeno celkem 2370 podnětů, povětšinou reklamace spotřebního zboží. Následná hodnotící zpráva MPO konstatuje, že „hodnotící pilotní fáze stávajícího projektu mimosoudního řešení sporů i ankety provedené u 390 respondentů ukázaly jednoznačně jeho prospěšnost a správnost realizace záměru na vytvoření takového systému.“ Pokud se ale podíváme na výsledky podrobněji, zjistíme, že takovéto hodnocení neodpovídá zcela realitě. Na úrovni běžného poradenství byla uzavřena drtivá většina řešených případů (přičemž hned dvě třetiny všech případů nesoučinností jedné ze stran). Mediací bylo tedy vyřešeno jen 132 případů, rozhodčím řízením pak pouze jeden jediný případ... Dalším nepříliš přesvědčivým údajem o fungování ADR u nás je skutečnost, že počet řešených případů v průběhu pilotního projektu fakticky stagnoval – navzdory stoupajícímu evropskému trendu.

Pro úplné pochopení současné situace ADR v České republice je zmíněná čísla nutno zasadit do širšího kontextu. Vždyť téměř 2400 podnětů na první pohled vůbec nezní tak špatně, alespoň soudě dle hodnocení ministerstva. Vraťme se proto ještě jednou na evropskou úroveň. V rámci EU bylo za rok 2007 ohlášeno 473 tisíc podnětů, o rok později toto číslo přesáhlo hranici půl milionu (což je, mimochodem, i přes patrný pokrok, stále považováno za nedostatečné). Přepočteno na obyvatele, nejvíce podnětů bylo v uvedeném období vyřešeno prostřednictvím ADR v Belgii – téměř 5 případů na tisíc obyvatel. Na opačném konci žebříčku se pak nachází Česká republika s méně než 0,1 případy na tisíc obyvatel.( nejsou zahrnuty Rumunsko a Bulharsko, toho času nově přístupivší státy Společenství)


Má tedy vůbec alternativní řešení sporů budoucnost? Odpověď zní: rozhodně ano. Mnoho sporů – například spotřebitelské reklamace, může být vyřešeno jednodušeji, podstatně rychleji a za mnohem nižších nákladů, než by tomu bylo v případě soudního sporu, z čehož mohou v konečném důsledku profitovat občané, resp. spotřebitelé i podnikatelé. Je však nezbytné zvýšit jejich obecnou informovanost a vysvětlit podstatu ADR systémů a zajistit jejich řádné fungování. Zde má česká národní koncepce alternativního řešení sporů ještě hodně co dohánět.

použité zdroje:

- Cross-Border Alternative Dispute Resolution in the European Union, European Commission, DG for Internal Policies
(http://www.europarl.europa.eu/meetdocs/2009_2014/documents/imco/dv/adr_study_/adr_study_en.pdf)
- Alternativní řešení sporů v občanských, obchodních a rodinných věcech - Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2011
(doposud oficiálně nezveřejněno)
- Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
(http://www.mpo.cz/dokument79754.html)

Datum: 3.11.2011

Starší Názory a komentáře:

Evropa dvojího metru nemá budoucnost 6.2.2019

V posledních letech vyplouvají stále zřetelněji v Evropské unii na povrch rozpory, které se obracejí proti ní samotné. Ve Velké Británii protievropské nálady vedly k rozhodnutí jejich občanů z EU vystoupit. Tento krok výrazně zasáhne i Českou republiku a její občany. ...

Prohrát se může, ale bojovat se musí 4.2.2019

Jak jsem slíbila, dnes jsem se zúčastnila zasedání krajského zastupitelstva Zlínského kraje. Bylo skvělé, že účast lidí, hlavně zdravotních sester, byla taková, že se nevešly do jednacího sálu. Ve svém volnu, po nočních službách, přijelo svou nespokojenost vyjádřit více než ...

Zdravotnictví ve Zlínském kraji: Co se dá dělat? 1.2.2019

Bitva o zdravotnictví ve Zlínském kraji hodně zajímá veřejnost a lidé se mě ptají, jestli a co mohou udělat. Na jaře aspoň podepisovali petici, co se dá ještě dělat teď? Odpověď je, nebát se veřejně vyjádřit svůj názor a oslovit krajské zastupitele, které jste si zvolili. ...

Tak a teď ještě vyměnit neposlušné primáře 29.1.2019

Rada Zlínského kraje odvolala ředitelku MUDr. Lenku Mergenthalovou. Stalo se tak navzdory masivní podpoře od řadových zaměstnanců, primářů, lékařské komory, vedení města a také veřejnosti. Nic nepomohlo. Hejtman byl rozhodnut a jeho věrní v Radě Zlínského kraje také. Pro odvolání ...

Dvojí kvalita: teď se láme chleba 18.1.2019

V úterý proběhne v Bruselu důležité hlasování, které rozhodne o tom, jestli bude moci být dvojí kvalita skutečně postavena mimo zákon a v jaké podobě to bude. Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů bude hlasovat o znění směrnice o nekalých obchodních praktikách. ...

Sliby - chyby aneb salámová metoda začala? 15.1.2019

Omezení péče v Kroměřížské nemocnici byrokratickým rozhodnutím od stolu začalo, navzdory všem předvolebním ujišťováním ze strany vedení kraje, že se k ničemu takovému nechystá. Tak už je to tady. V tichosti, bez fanfár a oslavných článků v Oknu do kraje. Od 1. ledna tak končí ...

V kroměřížské nemocnici už to zase vře 12.1.2019

Jednak proto, že od nového roku byla zrušena lůžková část očního oddělení a jednak proto, že se rozšířila zpráva, že hejtman oznámil ředitelce nemocnice, že se rozhodl ji odvolat. Asi ji chce potrestat za dobré výsledky, kterých nemocnice od roku 2014, kdy ji do vedení dosadilo ...

Můj rok 2018 v Evropském parlamentu 28.12.2018

Hlavní činností poslanců je práce ve výborech na odborných tématech, ať již ve stadiu politických usnesení nebo nad konkrétními návrhy textů směrnic a nařízení. Souvisí s tím i řady schůzek, konzultací, nejrůznějších jednání s kolegy uvnitř i mimo své politické skupiny, se zástupci ...

Jak to vidím já
Evropa dvojího metru nemá budoucnost

V posledních letech vyplouvají stále zřetelněji v Evropské unii na povrch rozpory, které se obracejí proti ní samotné. Ve Velké Británii protievropské nálady vedly k rozhodnutí jejich občanů z EU vystoupit. Tento krok výrazně zasáhne i Českou republiku a její občany. ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Mezinárodní konference ke vzdělávání mladých spotřebitelů 19. 11. v Poslanecké sněmovně PČR

19.11.2018 |

Spotřebitelské vzdělávání od nejútlejšího věku je jednou z důležitých podmínek k tomu, aby ve společnosti byli vzdělaní a informovaní spotřebitelé, kteří jsou poučení o svých právech a nebojí se jich využívat. To, jak informovanost ... pokračování

Naše videa
Zahájení Irských dnů

13.5.2013 | Zahájení Irských dnů v krátkém záznamu
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2018. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]