Evropský parlament dnes velkou většinou přijal pravidla, jejichž cílem je umožnit genderovou vyváženost v hospodářském rozhodování a přispět ke zprůhlednění výběrových řízení. Společnosti, které jsou kótované na burzách v EU, by měly zajistit, aby do roku 2020 nejméně 40 % nevýkonných členů jejich správních či dozorčích rad tvořily ženy. V tuto chvíli je podíl žen na uvedených pozicích pouze 17,6 %, přičemž generálních ředitelek jsou pouhá 2,4 % v EU.

„Poměrně dlouho jsem se rozhodovala, zda návrh podpořit, zda je toto téma, které je třeba řešit legislativně,“ uvedla europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), která se nakonec rozhodla hlasovat pro návrh. V České republice by nové nařízení nemělo ovlivnit více, než přibližně dvě desítky podniků.

„V rozjitřené debatě dnes poněkud zapadá, že hlavním cílem Evropského parlamentu nebyla jen snaha o posílení genderové vyváženosti, ale zejména úsilí o zavedení transparentnějšího postupu pro jmenování nevýkonných členů správních rad společností, které jsou kótované na burze. Kritérium kvalifikovanosti kandidáta musí mít samozřejmou přednost,“ upřesnila europoslankyně.

Podle poslankyně Olgy Sehnalové kontroverzní část návrhu řešila především problematiku plýtvání talenty a odborně zdatnými lidmi ve vedoucích pozicích. „Ve struktuře obyvatelstva je více vysokoškolsky vzdělaných žen, než mužů. Obsazování vrcholných pozic ve firmách této skutečnosti ale zdaleka neodpovídá. Také mě zaráží, že politická korupce ve formě obsazování odborníků bez odbornosti do vrcholných funkcí – nebýt skandálů – dosud nevadila, zato na požadavek na genderovou vyváženost ano,“ řekla poslankyně.

„Smekám před ženami, které se do vrcholných pozic dostaly díky své píli, za cenu obrovských obětí a často na úkor osobního života. Jsou to však spíše výjimky než pravidlo a my bychom se přibližovat stavu, kdy bude práce žen na této úrovni naprosto normální.“ uvedla europoslankyně.

Diskuse se v Evropském parlamentu točila i okolo sankcí, které mohou skupinu podniků, která zapadá do působnosti návrhu, postihnout. Ty si primárně mají určit členské státy samy. „Společnosti, kterým se nepodaří pravidla dodržet, budou muset svůj postup zdůvodnit a informovat příslušné orgány o krocích, které hodlají udělat pro nápravu situace. Sankce budou uvalovány na podniky spíše než za nedodržení cíle, za nerespektování onoho transparentního postupu výběrového řízení,“ uzavřela poslankyně Sehnalová.

Aby nová směrnice, jejíž návrh doznal v Evropském parlamentu oproti původnímu návrhu Komise výrazných změn, vstoupil v platnost, bude o něm muset ještě rozhodnout Rada, tedy jednotlivé členské státy. Očekávají se složitá jednání.

Datum: 20.11.2013

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...