Zpráva výboru AFCO: Vztahy národní parlamenty a Evropský parlament

Dne 10. února diskutoval Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu zprávu svého předsedy Carla Cassiniho (EPP, Itálie) o vztazích mezi národními parlamenty a Evropským parlamentem. Cílem této zprávy je vyvolat specifický zájem o roli národních parlamentů, které jsou v dokumentu označovány za rozhodující aktéry na cestě k větší integraci EU a za součást evropského parlamentního systému. Ve zprávě dále zaznívá, že úkolem národních parlamentů v EU by rovněž mělo být zajištění účinné demokratické kontroly při rozhodování zástupců vlád členských států v Radě, a také "přiblížení Evropy občanům". Proto je „evropeizace“ (tj. silnější důraz na evropskou agendu) národních parlamentů považována za záležitost urgentního významu. Evropský parlament v minulosti věnoval úloze národních parlamentů velkou pozornost s cílem reagovat na tvrzení o existenci „demokratického deficitu“ v EU a nalézt schopné spojence při budování evropského povědomí. Několik dní po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byla zřízena řídicí skupina pro vztahy s národními parlamenty, která se však již neschází. Evropský parlament se vztahy s národními parlamenty celkově zabývá již po čtvrté: v roce 1997 ve zprávě Neyts-Uyttebroeckové, v roce 2002 v Napolitanově zprávě, v roce 2009 v Brokově zprávě a nyní. V návrhu Cassiniho zprávy se dále uvádí:

- Evropský parlament by uvítal, kdyby národní parlamenty:

a) zlepšily své mechanismy projednání a kontroly za účelem dosažení vyšší konzistence;

b) dopředu poskytovaly vodítka pro členy vlády při jejich vystupování v Radě;

c) zpětně kontrolovaly pozice svých vlád v Radě;

d) hrály efektivní roli při poskytování  vodítek pro implementaci směrnic a nařízení a její kontrolu;

- Evropský parlament s politováním konstatuje, že jednání Rady nejsou transparentní a že existuje informační asymetrie mezi Evropským parlamentem a Radou; žádá Radu, aby přizpůsobila svou míru transparentnosti míře, kterou zaručuje Evropský parlament, a to zejména v přípravných fázích legislativního procesu;

- Evropský parlament se domnívá, že nedostatečná transparentnost legislativních jednání Rady znemožňuje skutečnou odpovědnost vlády vůči příslušnému národnímu parlamentu;

- Evropský parlament konstatuje, že v rámci kontroly dodržování zásady subsidiarity byly až doposud vystaveny pouze dvě „žluté karty“ a „oranžová karta“ nebyla vystavena žádná, a připomíná, že cílem mechanismu včasného varování není zablokovat evropský rozhodovací proces, ale zlepšit legislativní činnost EU;

- Evropský parlament se domnívá, že v souvislosti s dynamickým rozměrem zásady subsidiarity by měly jednotlivé orgány EU zohlednit odůvodněná stanoviska vydaná národními parlamenty i proto, aby bylo zřejmé, co musí Unie dělat, aby lépe dosáhla cílů v oblasti stanovené legislativní činnosti, a žádá Komisi, aby rychle a podle okolností reagovala na odůvodněná stanoviska a na příspěvky vnitrostátních parlamentů;

- Evropský parlament je toho názoru, že i ve světle nových meziparlamentních konferencí o SZBP/SBOP a o správě hospodářských a finančních záležitostí by se konference COSAC měla specializovat tak, aby se stala zejména místem, kde se rozvíjí neformální dialog o stavu EU;

- Evropský parlament navrhuje vypracovat meziparlamentní dohodu mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem pro řízení organizované a účinné spolupráce.

Další postup: O zprávě by měl výbor AFCO hlasovat na své příští schůzi (pravděpodobně v týdnu od 17. března) a poté by měla být projednána na dubnovém, tj. posledním plenárním zasedání Evropského parlamentu.

Zřízení podvýboru Evropského parlamentu pro záležitosti Eurozóny

Předsedkyně Výboru pro hospodářství a měnu (ECON) Sharon Bowles (ALDE, Velká Británie) doporučila v dopise předsedovi Evropského parlamentu - Martinu Schulzovi - vznik specializovaného parlamentního výboru pro eurozónu. Důvody jsou jednoznačné: Eurozóna potřebuje odpovídající demokratické kontrolní mechanismy, protože všechna krizová řešení byla dosud diskutována bez zapojení Evropského parlamentu. Pokud takovýto výbor v Evropském parlamentu vznikne, má být podvýborem současného výboru ECON a měl by vzniknout v novém legislativním období Evropského parlamentu po volbách na konci května. Nový podvýbor by neměl mít legislativní funkci, měl by tedy především připravovat zprávy a organizovat slyšení a měl by výboru ECON odlehčit práci především v oblastech bankovní unie, Evropského stabilizačního mechanismu, Fiskálního paktu, apod.

Zpracovala: Jana Maláčová, zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 17.2.2014

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...