EUROPOSLANCI ŽÁDAJÍ TVRDŠÍ POSTUP VŮČI OSMI ČLENSKÝM STÁTŮM, KTERÉ VYKAZUJÍ VYSOKOU CHYBOVOST V PROJEKTECH EU

Dle zpravodaje Výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2012 v Evropském parlamentu Markuse Piepera (místopředseda Výboru pro Regionální rozvoj, Německo, EPP) budou europoslanci od kandidátů na posty členů budoucí Evropské komise vyžadovat tvrdší postup vůči osmi zemím, které patří mezi tzv. černé ovce ve využívání prostředků z rozpočtu EU. Stát se tak má při slyšeních kandidátů na členy Evropské komise na podzim 2014. Evropský parlament na návrh Rady členy Evropské komise schvaluje. Kromě České republiky mezi tyto země patří Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Portugalsko, Polsko a Rumunsko. Pokud budoucí komisařky a komisaři tvrdší postup vůči výdajovým hříšníkům nepřislíbí, lze dle poslance Piepera v této otázce očekávat politický nátlak Evropského parlamentu na Komisi. Míra chybovosti ve výdajích EU se již třetím rokem za sebou zvýšila, dle Evropského účetního dvora se chybovost nyní pohybuje na úrovni 4,8 %, přičemž za 80 % z nich jsou odpovědné národní orgány, které chyby či podvody nedokáží odchytit a řešit. Dle dosavadní praxe mohou být chybné projekty financované z fondů EU nahrazeny "čistými" projekty, tj. takovými, jež jsou v souladu s legislativou EU. Europoslanci však zvažují, že chybně vynaložené finanční prostředky EU by měly být automaticky odečítány z finančních alokací pro jednotlivé členské státy. Dle poslance Piepera Evorpská komise členským státům a jejich auditním institucím příliš důvěřuje.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI A SOCIÁLNÍ SITUACE V EU: RIZIKO CHUDOBY PRACUJÍCÍCH

Minulý týden zveřejnila Evropská komise každoroční Přezkum zaměstnanosti a sociálního rozvoje za rok 2013. Jedním z nejhmatatelnějších sociálních důsledků hospodářské krize je dle dokumentu výrazný nárůst chudoby u populace v produktivním věku. Pokud bude dosavadní trend polarizace platů pokračovat, nebude postupné snížení úrovně nezaměstnanosti ke zvrácení chudoby pracujících dostačovat, a to zejména s ohledem na nárůst práce na částečný úvazek. „Musíme věnovat pozornost nejen samotnému vytváření pracovních míst, ale také kvalitě práce, abychom dosáhli udržitelného hospodářského oživení, které nepovede pouze ke snížení nezaměstnanosti, ale také k omezení chudoby,“ uvedl komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování László Andor. Dokument obsahuje také následující zjištění:

1.            Příznivý vliv dávek v nezaměstnanosti a sociálních dávek: Přezkum v rozporu se všeobecně přijímaným přesvědčením ukazuje, že příjemci dávek v nezaměstnanosti mají větší šanci získat zaměstnání než lidé, kteří dávky nedostávají. To se týká zejména dobře navržených systémů dávek (např. systémů, v nichž dochází k postupnému snižování dávek) doplněných vhodnými podmínkami, jako je například povinnost hledat si zaměstnání. Takovéto systémy zpravidla lépe podporují sladění nabízených a požadovaných dovedností, a tudíž získání kvalitnějšího zaměstnání, což zase lidem pomůže vymanit se z chudoby.

2.            Přetrvávající rozdíly mezi pohlavími: Stále přetrvávají rozdíly mezi pohlavími v oblasti účasti na trhu práce, platů a ohrožení chudobou. Ženy dále zpravidla stále pracují menší počet hodin než muži a, ačkoliv to může odrážet osobní preference, vede to ke snížení kariérních příležitostí, nižším platům a nižším budoucím důchodům, nedostatečnému využití lidského kapitálu, a tudíž k nižšímu hospodářskému růstu a nižší prosperitě země. Rozdíly mezi pohlavími proto vytvářejí jak hospodářské, tak sociální náklady. Pouze některé členské státy EU (hlavně severské a pobaltské země) dokážou kombinovat vysokou míru zaměstnanosti žen a nízký rozdíl mezi pohlavími z hlediska odpracovaných hodin. Součástí účinného souboru politických opatření proti tomuto trendu by měla být stejná pracovní doba pro obě pohlaví, podpora dostupné flexibilní pracovní doby, pobídky k rozdělení neplacené práce mezi partnery (zejména výchova dětí, péče o nemohoucí příbuzné a domácí práce) a dostatek finančně dostupných zařízení péče o děti s prodlouženou provozní dobou.

3.            Sociální unie: Neustále rostoucí makroekonomické rozdíly, odlišnosti v sociální oblasti a v zaměstnanosti mezi členskými zeměmi ohrožují klíčové cíle EU stanovené ve Smlouvách – tj. hospodářskou a sociální konvergenci. Přezkum ukazuje, že základy současných rozdílů byly položeny již v prvních letech existence společné měny, neboť nevyvážený růst v některých členských státech způsobený hromaděním dluhu na základě nízkých úrokových sazeb a silného přílivu kapitálu byl často doprovázen neuspokojivým vývojem produktivity a problémy v oblasti konkurenceschopnosti. Jelikož pro země eurozóny neexistuje možnost devalvovat měnu, musí se tyto státy, které se snaží znovu získat cenovou konkurenceschopnost, spoléhat na vnitřní devalvaci (omezení platů a cen). Evropská komise v tomto ohledu navrhla posílený dohled nad zaměstnaností a sociálním rozvojem ve členských státech, přičemž v dlouhodobém horizontu by mohly být stávající nástroje pro koordinaci politik doplněny o fiskální kapacitu s absorpční funkcí v celé Hospodářské a měnové unii, což by ovšem vyžadovalo změnu primárního práva EU.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 31.1.2014

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...