OBRANNÁ POLITIKA EU: NOVÁ INICIATIVA NOVÉ NĚMECKÉ VLÁDY?

V návrhu koaliční smlouvy německé CDU/CSU a SPD, která byla uzavřena 27. listopadu, je dle informací z tisku také závazek, že nová německá vláda "předloží nové politické iniciativy za účelem posílení a prohloubení společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU". Zároveň je zde uvedeno, že hlavy států a předsedové vlád EU by se měli v rámci Evropské rady setkávat alespoň jednou ročně za účelem řešení zahraničních, bezpečnostních a obranných politik. Toto je zajímavé především s ohledem na summit prosincové Evropské rady (19. a 20. prosince), jehož obsahem má být mimo jiné právě i diskuze k obranné politice EU. Jedná se o první diskuzi na úrovni Evropské rady od roku 2005, i když v roce 2008 se některé pasáže závěrů Evropské rady obranné politiky dotýkaly. Konkrétně se má diskutovat o vysílání zahraničních bezpečnostních misí, posílení obranného průmyslu a spolupráce v rámci EU ohledně obranného vybavení. Jedním z výstupů prosincové Evropské rady by mohl být souhlas na spolupráci na úrovni EU ohledně vývoje nové generace bezpilotních letadel (tzv. dronů). Doposud vyjádřilo svůj zájem o tento společný projekt sedm zemí EU. Jedná se o Francii, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemsko, Polsko a Španělsko.

EVROPSKÁ KOMISE UDĚLILA REKORDNÍ POKUTY ZA MANIPULACE A UTVÁŘENÍ KARTELŮ

Ve středu 4. prosince oznámila Evropská komise, zastoupená komisařem pro hospodářskou soutěž Almuniou, že se rozhodla po třech letech vyšetřování udělit šesti bankám z EU a USA rekordní celkovou pokutu 1,71 miliardy EUR (cca 47 mld. Kč) za manipulace s londýnskou mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR a za tvoření kartelů. Jedná se o první kolo udělování pokut, Komise bude ještě vyšetřovat další případy: francouzskou Crédit Agricole, dále britskou HSBC, JPMorgan a makléřskou firmu ICAP. Celkově Komise dokončila vyšetřování osmi bank. Britská Barclays a švýcarská UBS se ale pokutě vyhnou, protože s Komisí spolupracovaly. Vysoká pokuta tedy dopadne na Deutsche Bank, Société Générale, Royal Bank of Scotland, JP Morgen, Citigroup a RP Martin Brokers. Od výkonného orgánu Evropské unie to jsou první tresty za manipulace s referenčními sazbami, zároveň se jedná o rekordně vysoké pokuty za porušování hospodářské soutěže.

FISKÁLNÍ ÚMLUVA DOPOSUD RATIFIKOVÁNA 23 Z 25 SIGNATÁŘŮ

K dnešnímu dni ratifikovalo Smlouvu o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii (tzv. Fiskální úmluva) 23 z celkového počtu 25 účastnících se členských států EU. Úmluvy se neúčastní Velká Británie a ČR, u Chorvatska se předpokládá, že k úmluvě přistoupí. Ratifikační proces tedy doposud neuzavřely Belgie a Bulharsko. Úmluva však již platí již od 1. ledna 2013, protože v jejím čl. 14 je stanoveno, že smlouva vstoupí v platnost, pokud bude ratifikována alespoň 12 členy eurozóny.

SOUBOJ KANDIDÁTŮ JEDNOTLIVÝCH EVROPSKÝCH POLITICKÝCH STRAN NA PŘEDSEDU EVROPSKÉ KOMISE

Tento týden oznámil současný člen Evropské komise zodpovědný za agendu Hospodářské a měnové unie, Olli Rehn (Finsko), že se bude ucházet o kandidaturu Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE, v současnosti 85 europoslanců) na post předsedy Evropské komise. Svůj zájem o tuto pozici oznámil již také Guy Verhofstadt, bývalý premiér Belgie a lídr ALDE v Evropském parlamentu. ALDE je třetí největší skupinou v Evropském parlamentu. Uzávěrka pro nominace je 20. prosince. Kdo se stane jejím kandidátem, oznámí strana na základě hlasování svých členů 1. února 2014. Kandidát za největší stranu v Evropském parlamentu, tj. Evropskou lidovou stranu (EPP, v současnosti 275 europoslanců), bude  oznámen na stranickém kongresu 6. a 7. března 2014. Nejvíce se zde spekuluje o Vivianě Reding, místopředsedkyni Evropské komise s agendou spravedlnost, lidská práva a občanství. Jako další jména padají Dalia Grybauskaite (současná prezidentka Litvy a bývalá eurokomisařka pro rozpočet), Fredrik Reinfeldt (švédský premiér), Jyrki Katainen (premiér Finska) či Enda Kenny (premiér Irska). Jediným kandidátem druhé největší frakce, tj. Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D, v současnosti 194 europoslanců), je současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz. Čtvrtá největší frakce v Evropském parlamentu, tj. Strana Zelených (v současnosti 58 europoslanců), o své top kandidátce/ top kandidátovi rozhoduje v celoevropských primárkách. Členové vybírají z celkem čtyř kandidátů, jedním z nich je také Rebecca Harms, současná spolu-předsedkyně politické skupiny Zelených v Evropském parlamentu. Výsledky by měly být známy na konci února příštího roku

NOVÝ PŘEDSEDA VÝBORU PRO EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Novým předsedou Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny byl v pátek 6. prosince zvolen a Poslaneckou sněmovnou potvrzen poslanec Ing. Arch. Jaroslav Klaška (KDÚ-ČSL). Výbor pro evropské záležitosti bude mít oproti minulému funkčnímu období Poslanecké sněmovny namísto 15 členů nyní 19 poslankyň a poslanců.

Zpracovala: Jana Maláčová, Zástupkyně Senátu při Evropském parlamentu

Datum: 6.12.2013

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...