Na svém plenárním zasedání ve Štrasburku ve dnech 4. - 7. července se budou poslanci Evropského parlamentu věnovat mimo jiné těmto tématům:

Poslanci budou diskutovat závěry neformálního zasedání Evropské rady k brexitu

Poslanci Evropského parlamentu budou diskutovat závěry neformálního zasedání Evropské rady, která se uskutečnila 28. a 29. června a na které představitelé EU vstřebávali výsledek referenda Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Evropští představitelé trvají na tom, že „jednání jakéhokoli druhu nezačnou do doby, dokud Spojené království oficiálně neoznámí svůj úmysl vystoupit." Předseda Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zahájí úterní debatu.

Britský premiér David Cameron na summitu potvrdil, že formální rozhodnutí o aktivaci článku 50 Smlouvy o EU by mohlo být přijato novým politickým vedením v Británii. Donald Tusk sdělil, že “lídři jsou jednoznačně odhodláni zůstat jednotní a jako sedmadvacítka úzce spolupracovat.”

Dalšími body programu summitu byly jednotný digitální trh a návrhy unijních kapitálových trhů, doporučení hospodářské politiky pro členské státy v oblasti Evropského semestru a globální unijní strategie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Priority slovenského předsednictví v Radě EU

Plenární diskuse o prioritách nastupujícího slovenského předsednictví v Radě EU budou poslanci diskutovat se slovenským premiérem Robertem Ficem. V úterý ráno rovněž zhodnotí s nizozemským premiérem Markem Ruttem úspěchy odcházejícího nizozemského předsednictví.

Historicky první slovenské předsednictví v Radě EU zaměří svůj šestiměsíční mandát na dosažení výsledků v oblasti: hospodářského růstu, jednotného digitálního trhu, vzniku energetické unie, migrace a rozšíření EU.

EP schválil vytvoření společné Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Plány na vznik systému hraniční kontroly v EU, který spojuje Evropskou agenturu pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států (Frontex) a národní správy hranic, budou předmětem úterní diskuze a středečního hlasování.

V rámci tohoto plánu budou národní autority stále spravovat své hranice, ale v případě, že jsou jejich vnější hranice pod tlakem, mohou zažádat o pomoc od Agentury pro Evropskou pohraniční a pobřežní stráž (EBCG), která bude schopna rychle nasadit pohraniční stráž na těchto hranicích. Agentura EBCG nebude mít svou vlastní stráž, ale bude schopna operovat se stráží vyčleněnou členskými státy EU.

V případech, kdy členský stát čelí rostoucím tlakům na své vnější hranice, například v případech migračních tlaků nebo přeshraničního zločinu, mohou být dočasně nasazeny rychlé zásahové týmy na základě žádosti členského státu nebo rozhodnutí Rady EU. Operativní plán by měl být schválen příslušným členským státem a agenturou EBCG dříve, než dojde k nasazení stráže.

V případě, že dotčený členský stát nesouhlasí s rozhodnutím Rady EU a daná situace představuje ohrožení schengenského prostoru, budou moci ostatní členské státy EU znovuzavést kontroly na hranicích s určitým státem. Agentura bude mít i větší možnost návratu migrantů do jejich země původu.

EP žádá aktualizaci dlouhodobého plánu výdajů EU na řešení krizí

Evropská unie potřebuje aktualizovat své dlouhodobé plány výdajů, a to za účelem vypořádání se s neočekávánými krizemi, kterými jsou například migrace, terorismus nebo nezaměstnanost mladých. Toto téma budou poslanci projednávat na úterní debatě o nadcházející revizi plánu. O usnesení, které bude vstupní informací pro aktualizaci plánu, budou hlasovat ve středu.

Usnesení říká, že víceletý finanční rámec (VFR) na období 2014-2020 musí být pružnější, aby umožnil Unii reagovat na krize, které nebyly očekávány v době přijímání finančního rámce - například migrace a uprchlická krize, terorismus a vnitřní bezpečnostní problémy, krize v zemědělství či přetrvávající vysoká nezaměstnanost zejména mezi mladými.

V návrhu textu požadují poslanci rozpočtovou strategii k řešení náhlých krizových situací. Uvedli, že nedostatek zdrojů přinutil EU zřídit ad hoc nástroje, které vytváří problém odpovědnosti a demokratické kontroly v Evropské unii.

Poslanci navrhli, že by měla být vytvořena stálá krizová rezerva EU v rámci unijního rozpočtu, díky níž by nedocházelo k vytváření ad hoc řešení či fondů. Text usnesení taktéž vyzývá k zavedení jednoho nebo několika vlastních zdrojů. Přezkum víceletého finančního rámce ve třetině jeho působnosti je příležitostí pro odstranění opakovaných nevyřízených plateb a stanovení jasné strategie ke splnění všech potřeb.

Hlasování o doporučení pro spravedlivější a jasnější pravidla korporátních daní

Dlouhý seznam doporučení ke spravedlivějšímu a jasnějšímu zdanění firem má být projednán v úterý na plénu Evropského parlamentu a být předmětem hlasování ve středu.

Návrh textu připravený zvláštním výborem pro daňová rozhodnutí II vyžaduje mimo jiné i vznik veřejného rejstříku EU, který bude obsahovat skutečné vlastníky společností, černou listinu daňových rájů, sankce proti nespolupracujícím soudním institucím, strategii proti zneužívání „patent box“ (příjmy z duševního vlastnictví), kodex chování pro banky a daňové poradce, pravidla dobré správy daní ve všech obchodních dohodách EU a srážkovou daň ze zisku mimo EU.

Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu.

Datum: 4.7.2016

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...