Na plenárním zasedání ve dnech 15. - 18. května 2017 se budou poslanci a poslankyně Evropského parlamentu věnovat mimo jiné těmto tématům: 

Jednání o brexitu: rozprava s Tuskem 

Poslanci budou ve středu ráno diskutovat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a zástupcem Evropské komise o závěrech poslední Evropské rady, která schválila pokyny pro jednání se Spojeným královstvím o podmínkách vystoupení z EU. Evropský parlament přijal již 5. dubna své klíčové zásady a podmínky pro dohodu o vystoupení UK z EU. Europoslanci ve svém usnesení označili jako prioritu zajistit rovné a spravedlivé zacházení s občany EU žijícími v UK a britskými občany žijícími v EU. Jakákoli finální dohoda mezi UK a EU bude muset k svému vstupu v platnost získat souhlas Evropského parlamentu.

Generální tajemník OSN António Guterres v EP 

Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres pronese ve středu v poledne projev v Evropském parlamentu. Nejvyšší představitel OSN by měl hovořit mimo jiné o situaci v Sýrii, uprchlické krizi a úloze EU při realizaci cílů udržitelného rozvoje. Po slavnostním projevu bude následovat tisková konference Generálního tajemníka Guterrese za účasti předsedy EP Antonia Tajaniho. António Guterres byl v letech 1995 - 2002 předsedou portugalské vlády, od června 2005 do prosince 2015 působil jako Vysoký komisař OSN pro uprchlíky. V čele OSN nahradil 1. ledna 2017 Pan Ki-muna.

Méně omezení při sledování online filmů v zahraničí 

Návrh nařízení, na jehož základě by občané EU získali přístup ke svým předplaceným online filmům a seriálům i při dočasném pobytu v jiném členském státě Unie, bude ve středu předmětem plenární rozpravy a ve čtvrtek závěrečného hlasování. Obyvatelé EU často nemají při cestách po EU přístup ke službám online obsahu, například filmům, seriálům, hudbě, hrám či přenosům sportovních zápasů, které si předplatili na území svého domovského státu. Nová pravidla, na kterých se v únoru neformálně dohodli vyjednavači EP a Rady (ministrů) EU, odstraní tato omezení tak, aby mohli občané EU na dovolené, pracovní cestě či na studijním pobytu v jiném členském státě využívat svůj předplacený audiovizuální obsah. Nařízení by se mělo vztahovat pouze na online služby poskytované za poplatek, jakými jsou například Netflix, HBO Go, Amazon Prime, Spotify či Deezer. Poskytovatelé bezplatných online služeb však také získají možnost rozšířit přístup ke svému obsahu na celou Unii.

Budoucnost EU: Možnosti usměrňování globalizace

Poslanci budou v úterý diskutovat o způsobech, jak by EU mohla omezit negativní dopady globalizace na svém území a naopak více využívat její přínosy. Rozprava o možnostech usměrňování globalizace vychází z návrhů Evropské komise zveřejněných 10.5. Návrhy týkající se využívání a usměrňování globalizace jsou součástí širší diskuse o budoucnosti EU, kterou zahájily únorové usnesení EP a Bílá kniha EK nabízející pět scénářů dalšího vývoje Unie.

Omezení plýtvání potravinami 
Poslanci budou obhajovat svou snahu snížit plýtvání potravinami v rámci EU - 88 milionů tun ročně - o polovinu do roku 2030. Návrh usnesení, o kterém se bude hlasovat v úterý, vyzývá Evropskou komisi ke zrušení stávajících omezení na potravinové dary. Tento návrh by měl také rozptýlit nejasnosti týkající se označení „minimální trvanlivosti do“ a „spotřebujte do“. Vnitrostátní orgány a zúčastněné strany by se měly zapojit do zvyšování informovanosti spotřebitelů o významu označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“ na štítcích potravin a o skutečnosti, že potraviny mohou být konzumovány po datu, který je uvedený na etiketě označené údajem „minimální trvanlivost do“, říká text. Komise by měla navrhnout změnu směrnice o DPH s cílem osvobodit potravinové dary od povinností odvádět daně, dodává text.

Podle odhadů se každý rok v Evropské unii vyplýtvá 88 milionů tun potravin, což odpovídá 173 kg na osobu na rok. Výroba a likvidace potravinářského odpadu, vede k emisím 170 milionů tun CO2 a spotřebuje se při tom 261 milionů tun zdrojů. K největšímu plýtvání potravinami dochází v Nizozemsku (541 kg na osobu za rok) a Belgii (345 kg) a k nejnižšímu ve Slovinsku (72 kg), na Maltě a v Rumunsku (76kg). „Minimální trvanlivost do…“ uvádí datum, po kterém lze danou potravinu ještě konzumovat, ale její kvalita již nemusí být nejlepší. „Spotřebujte do…“ označuje datum, po němž již konzumace potraviny není bezpečná. 

Maďarsko: Usnesení o stavu základních práv v zemi 

Evropský parlament bude ve středu hlasovat o usnesení, kterým v návaznosti na dubnovou plenární diskusi zaujme postoj ke stavu základních práv v Maďarsku. Nový maďarský zákon o vyšším vzdělávání, který mnozí poslanci vnímají jako cílený útok na Středoevropskou univerzitu (CEU), zpřísnění pravidel pro nevládní organizace, automatické zadržování žadatelů o azyl a takzvaná národní konzultace s názvem "Zastavme Brusel" byly 26. dubna předmětem plenární rozpravy s prvním místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a předsedou maďarské vlády Viktorem Orbánem.

Čečensko: Rozprava o pronásledování LGBTI osob 

Parlament bude v úterý diskutovat o zprávách nezávislých ruských médií a organizací zabývajících se lidskými právy podle nichž jsou v Čečensku homosexuálové vystaveni pronásledování, zadržování, mizení a zabíjení. Poslanci budou od Evropské komise a Rady požadovat více informací ohledně zpráv v médiích, podle nichž bylo v Čečensku na základě obvinění z homosexuality zadrženo více než sto osob, přičemž minimálně tři muži byli zabiti. Plénum také bude zajímat, jaké kroky podnikne Evropská unie k zastavení těchto zvěrstev. Poslanci budou zřejmě chtít vědět, jak probíhá implementace Obecných zásad Rady pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami. V návaznosti na rozpravu, která proběhne v předvečer Mezinárodního dne boje proti homofobii, přijme Parlament ve čtvrtek nelegislativní usnesení.

Relokace uprchlíků: EP vyzve členské státy k dodržení závazků 

Evropský parlament ve čtvrtek zopakuje svou výzvu členským zemím, aby přemístily uprchlíky z Řecka a Itálie na své území tak, jak se na tom dohodli ministři zemí EU v Radě v září 2015. Navzdory příslibu členských států přemístit do září 2017 celkem 160 000 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie do jiných zemí v rámci EU bylo dosud relokováno pouze 18 000 osob, tedy o něco více než 11%. Poslanci v návaznosti na úterní rozpravu se zástupci Rady a Komise přijmou ve čtvrtek k této otázce nelegislativní usnesení.

Podle posledních údajů jsou v současnosti nejblíže naplnění relokačních cílů Malta a Finsko. Některé členské státy, jako například Bulharsko, Chorvatsko a Slovensko, přemisťují uprchlíků ve velmi omezeném rozsahu. Zatímco Rakousko oznámilo, že s přemísťováním začne brzy, země jako Maďarsko a Polsko se na relokaci dodnes odmítají podílet. Na základě dvou nouzových opatření, na kterých se v září 2015 dohodli ministři v Radě EU, by do září 2017 mělo být z Řecka a Itálie přemístěných 160 000 žadatelů o azyl, u nichž je vysoká pravděpodobnost udělení statutu uprchlíka. Členské státy, na jejichž území se žadatelé přemístí, jsou následně zodpovědné za zpracování jejich žádostí o azyl.

Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu 

Datum: 15.5.2017

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...