Newsletter: Plenární zasedání EP 13.- 16. března 2017 ve Štrasburku

Ve dnech 13. - 16. března 2017 bude probíhat plenární zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Poslanci mají na programu mimo jiné tato témata: 

Závěry Evropské rady a Římská deklarace: Rozprava s předsedou EK Junckerem a italským premiérem Gentilonim

Poslanci budou ve středu diskutovat o závěrech zasedání hlav států a vlád EU z 9. - 10. března a o Římské deklaraci k 60. výročí podpisu Římských smluv. Rozpravy se zúčastní předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropské rady Donald Tusk, místopředseda maltské vlády Louis Grech a italský premiér Paolo Gentiloni.

Závěrečné hlasování o právu akcionářů ovlivňovat plat ředitelů společností

Poslanci budou v pondělí diskutovat a v úterý hlasovat o nových nástrojích, které by měly ve větší míře upoutat pozornost velkých podniků na jejich dlouhodobou výkonnost díky zapojení akcionářů do jistých rozhodovacích procesů. Akcionáři by získali právo ovlivňovat výši odměn pro ředitele, společnosti by na druhou stranu měly snadněji identifikovat své podílníky.

Nová legislativa, na níž se poslanci neformálně dohodli se slovenským předsednictvím v prosinci 2016, umožňuje akcionářům hlasovat o politice odměňování vedoucích pracovníků. Akcionáři tak mohou plat ředitelů přímo navázat na výkonnost společnosti a dosahování dlouhodobých cílů.

Směrnice také společnostem zjednoduší identifikaci jejich akcionářů a usnadní jim tak vzájemnou komunikaci. Akcionáři zároveň budou moci snáze uplatnit svá práva, včetně práva na účast a hlasování na valných hromadách.

Nové požadavky v oblasti transparentnosti by měly pomoci institucionálním investorům a správcům aktiv, kteří jsou často důležitými akcionáři společností kótovaných v EU, více se zapojovat do tvorby investičních strategií.

Nerosty z konfliktních oblastí: Nová povinnost náležité kontroly pro dovozce

Návrh legislativy, která má zastavit financování ozbrojených skupin a porušování lidských práv při obchodu s nerosty z konfliktních oblastí, bude ve čtvrtek předmětem závěrečného hlasování EP. Nařízení o konfliktních minerálech zaváže dovozce cínu, wolframu, tantalu a zlata náležitě si prověřit své dodavatele. Velké výrobní podniky by také měly zveřejnit, jak budou monitorovat dodržování zákonných pravidel svými dodavateli. Malí dovozci budou od těchto povinností osvobozeni.

Finální text nařízení, na kterém se neformálně dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a slovenského předsednictví v Radě (ministrů) EU, musí před vstupem v platnost ještě posvětit plénum EP. Kompromisní znění nové legislativy obsahuje díky tlaku poslanců povinnost náležitých kontrol na základě pokynů OECD pro většinu dovozců cínu, wolframu, tantalu, zlata a jejich rud z konfliktních a vysoce rizikových oblastí.

Malí importéři, jako například zubaři nebo klenotníci, budou od této povinnosti osvobozeni, aby nebyli vystaveni potenciálně nepřiměřené administrativní zátěži. Velké společnosti v EU, které nakupují nerosty za účelem jejich využití při výrobě vlastních produktů, budou pobízeni informovat o postupech získávání potřebných surovin. Díky tomu budou následně moci požádat o zařazení do registru EU.

Ozbrojená povstání v zemích bohatých na nerostné suroviny jsou často financována zdroji získanými při nezákonné těžbě nerostů. Nové nařízení se vztahuje na všechny oblasti konfliktů a vysoce rizikové oblasti na svtě. Příkladem jsou Konžská demokratická republika či oblast Velkých jezer.  Cín, tantal, wolfram a zlato se využívají k výrobě mnoha technicky vyspělých zařízení v oborech automobilového průmyslu, elektroniky, letectví, v oblasti obalů, odvětví stavebnictví, výroby svítidel, průmyslových strojů a nástrojů a také v klenotnictví.

Posílení inspekcí v celém potravinovém řetězci

Zlepšení sledovatelnosti potravin, boj proti podvodům a obnovení důvěry spotřebitelů v integritu dodavatelského řetězce. To vše si klade za cíl nová legislativa, která zpřísní kontroly potravin v celém řetězci od producentů na farmách až ke spotřebitelům. Na konečném textu nových pravidel se dohodli poslanci se zástupci nizozemského předsednictví již v červnu 2016.

Nové nařízení zavede komplexní, integrovaný a efektivnější systém kontrol zaměřených na dodržování pravidel, která se vztahují na bezpečnost potravin a krmiv, ochranu rostlin před škůdci, ekologickou produkci takzvaných bio potravin, výrobu produktů chráněných zeměpisnými označeními EU (tzv. GIS) a veterinární požadavky.

Odhalené podvody, ke kterým docházelo při produkci potravin, například skandál s koňským masem, poukázaly na potřebu zefektivnit činnost odpovědných kontrolních orgánů. Nová pravidla by tak měla zvýšit ochranu spotřebitelů a čestných producentů před porušováním pravidel kdekoli v dodavatelském řetězci.

Komunální odpad: Více recyklace, méně skládkování

Podíl odpadu určeného k recyklaci by se měl do roku 2030 zvýšit ze současných 44% na 70%. Vyplývá to z návrhu legislativního balíčku o odpadech, o kterém bude plénum diskutovat v úterý a hlasovat ve středu. Poslanci chtějí také na 5 % omezit podíl skládkovaného odpadu, protože má významně negativní vliv na životní prostředí, a dosáhnout snížení plýtvání potravinami do roku 2030 o 50%.

Do roku 2030 by měla Unie podle poslanců recyklovat nebo připravit na opětovné použití - tedy zkontrolovat, vyčistit nebo opravit - až 70% hmotnosti komunálního odpadu, čili odpadu z domácností a malých podniků. Evropská komise původně navrhovala recyklovat nebo znovu využívat 65% komunálního odpadu. Poslanci také navrhují, aby podíl recyklovaného obalového materiálu, tedy papíru, kartonu, plastu, skla, kovu a dřeva, stoupl do roku 2030 na 80%. Pro každý z těchto materiálů by také měl být stanoven přechodný cíl do roku 2025.

V roce 2014 neskončila v podstatě žádná část komunálního odpadu z Belgie, Dánska, Holandska, Německa, Rakouska a Švédska na skládkách. Ve stejném roce skládkovali Kypr, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko a Malta více než tři čtvrtiny jejich komunálního odpadu. Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel České republiky průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Celoevropsky závazný cíl je nicméně 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%).

Navzdory značnému zlepšení nakládání s odpady v EU končí dodnes téměř třetina komunálního odpadu Unie na skládkách. Méně než polovina komunálního odpadu se recykluje nebo kompostuje, přičemž rozdíly v přístupu k nakládání s tímto druhem odpadu mezi členskými státy jsou značné. Zlepšení nakládání s odpady by přineslo pozitiva v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a ekonomiky. V rámci snahy posunout EU směrem k oběhovému hospodářství předložila Evropská komise čtyři legi

Podíl odpadu určeného k recyklaci by se měl do roku 2030 zvýšit ze současných 44% na 70%. Vyplývá to z návrhu legislativního balíčku o odpadech, o kterém bude plénum diskutovat v úterý a hlasovat ve středu. Poslanci chtějí také na 5 % omezit podíl skládkovaného odpadu, protože má významně negativní vliv na životní prostředí, a dosáhnout snížení plýtvání potravinami do roku 2030 o 50%.

Do roku 2030 by měla Unie podle poslanců recyklovat nebo připravit na opětovné použití - tedy zkontrolovat, vyčistit nebo opravit - až 70% hmotnosti komunálního odpadu, čili odpadu z domácností a malých podniků. Evropská komise původně navrhovala recyklovat nebo znovu využívat 65% komunálního odpadu. Poslanci také navrhují, aby podíl recyklovaného obalového materiálu, tedy papíru, kartonu, plastu, skla, kovu a dřeva, stoupl do roku 2030 na 80%. Pro každý z těchto materiálů by také měl být stanoven přechodný cíl do roku 2025.

V roce 2014 neskončila v podstatě žádná část komunálního odpadu z Belgie, Dánska, Holandska, Německa, Rakouska a Švédska na skládkách. Ve stejném roce skládkovali Kypr, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko a Malta více než tři čtvrtiny jejich komunálního odpadu. Zatímco v roce 2004 vyprodukoval každý obyvatel České republiky průměrně 455 kg odpadu, v roce 2014 to bylo 506 kg, což představuje nárůst o 11,2%. V roce 2004 se podle ministerstva životního prostředí z komunálního odpadu recyklovalo jenom 12% a v roce 2014 už 35%. Celoevropsky závazný cíl je nicméně 50% do roku 2020. Navíc podle údajů Eurostatu za rok 2014 byl komunální odpad v Česku recyklován pouze z jedné čtvrtiny (25,4,%).

Navzdory značnému zlepšení nakládání s odpady v EU končí dodnes téměř třetina komunálního odpadu Unie na skládkách. Méně než polovina komunálního odpadu se recykluje nebo kompostuje, přičemž rozdíly v přístupu k nakládání s tímto druhem odpadu mezi členskými státy jsou značné. Zlepšení nakládání s odpady by přineslo pozitiva v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu, veřejného zdraví a ekonomiky. V rámci snahy posunout EU směrem k oběhovému hospodářství předložila Evropská komise čtyři legislativní návrhy obsahující nové cíle při nakládání s odpadem, a to v oblasti opětovného využití odpadů, recyklace a skládkování.

Legislativní návrhy také upravují ustanovení EU v souvislosti s předcházením vzniku odpadů a rozšířené odpovědnosti výrobců. Objasňují také definice, povinnosti podávání zpráv a metody výpočtů jednotlivých cílů.

Směrnice o střelných zbraních: Zpřísnění kontrol ve snaze předcházet tragédiím

Novelizace směrnice EU o střelných zbraních, která má odstranit nedostatky původní legislativy, ale také reagovat na obavy oprávněných uživatelů zbraní, bude v úterý předmětem rozpravy a hlasování poslanců. Nová pravidla zpřísní kontroly zbraní ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivovaných zbraní, které byly využity při teroristických útocích v Paříži. Členské státy by měly zavést monitorovací systém pro vydávání nebo obnovu licencí a navzájem si vyměňovat informace.

Směrnice o střelných zbraních stanoví podmínky, na základě nichž budou moci soukromé osoby legálně získat a vlastnit zbraň, případně ji přenést do jiného členského státu. Předložený text nové legislativy je výsledkem dohody vyjednavačů Evropského parlamentu a slovenského předsednictví v Radě ministrů EU z prosince 2016. Finální znění směrnice si klade za cíl dosažení rovnováhy mezi zájmy legitimních vlastníků zbraní, jakými jsou sportovní střelci, myslivci, vojáci v záloze, sběratelé a osoby podílející se na rekonstrukci historických bitev, a potřebou chránit veřejný zájem na zvyšování bezpečnosti v Evropě.

Po schválení nové směrnice Evropským parlamentem a Radou (ministrů) EU a jejím následném vstupu v platnost budou mít členské státy 15 měsíců na provedení jejích ustanovení do vnitrostátních právních předpisů a 30 měsíců na rozběhnutí evidenčních systémů, které by měly obsahovat veškeré informace nezbytné k vystopování a identifikaci střelné zbraně.

Evropská komise se v rámci Evropského programu v oblasti bezpečnosti na období 2015-2020 zavázala předložit v roce 2016 návrh novely platné legislativy EU o střelných zbraních s cílem zlepšit výměnu informací mezi členskými státy, posílit sledovatelnost střelných zbraní, sjednotit jejich označování a stanovit společné normy pro jejich neutralizaci. V reakci na teroristické útoky v roce 2015 se exekutiva EU rozhodla urychlit práce na textu novely, který byl Komisí předložen v listopadu 2015. Parlament a Rada se na finálním textu směrnice dohodli v prosinci 2016.

Poslanci ocení reformní úsilí Černé Hory

Poslanci budou ve středu diskutovat s komisařem pro rozšiřování Johannesem Hahnem o reformním úsilí Černé Hory v roce 2016. Plénum pravděpodobně přivítá pokrok Podgorice v přístupových jednáních s EU, zároveň však vyjádří obavy v souvislosti s údajnými pokusy Ruska o ovlivňování vývoje v zemi, které by mohly destabilizovat celý západní Balkán. Parlament ve čtvrtek přijme k pokroku Černé Hory samostatné usnesení. Přístupová jednání s Černou Horou byla zahájena v červnu 2012. Dosud bylo otevřeno šestadvacet kapitol a dvě byly uzavřeny.

Německý mýtný systém: poslanci vyzvou Komisi, aby vysvětlila změnu svého postoje

Původní plán zpoplatnění německých silnic přijatý 8. června 2015, by umožnil německým řidičům odečíst si jimi zaplacené mýtné z daně za motorové vozidlo. Jelikož tato možnost se netýkala řidičů, kteří mají auto zaregistrováno za hranicemi Německa, Evropská komise upozornila německou vládu na možné porušení nediskriminačních pravidel EU.

Exekutiva EU zároveň dne 18. června 2015 zahájila vůči Německu řízení pro porušení povinnosti (tzv. Infringement procedure). Po dosažení dohody s německým ministerstvem dopravy na přepracované verzi mýtného systému, ke které došlo dne 1. prosince 2016, však Komise řízení zastavila.  Ani přepracovaný záměr zavedení mýtného systému však podle poslanců z výboru pro dopravu nezvyšuje zátěž pro řidiče automobilů registrovaných v Německu, a tudíž povede k nepřímé diskriminaci. Návrh usnesení proto Komisi žádá, aby vysvětlila, proč považuje změny v původním plánu za dostatečné.

V souladu se zásadou, podle níž uživatel či znečišťovatel platí, zavedlo mnoho členských států EU mýtné pro automobily na jistých úsecích své silniční infrastruktury. Přestože aktuální vnitrostátní systémy výběru mýtného a související poplatky se navzájem liší, všechny z nich platí bez rozdílu pro všechny uživatele silnic. Způsoby zpoplatnění silniční infrastruktury v zemích EU: Mýto vybíráno podle vzdálenosti: Francie, Řecko, Chorvatsko, Irsko, Polsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie. Časové poplatky (systém časově omezených dálničních známek): Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. Bezplatné využití většiny silniční infrastruktury: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, většina Spojeného království a Švédsko.

Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu

Datum: 12.3.2017

Podobné články:

Newsletter: Plenární zasedání EP 3.- 6. července 2017 ve Štrasburku 3.7.2017

Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu budou ve dnech 3. - 6. července 2017 zasedat ve Štrasburku na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Na programu mají mimo jiné tato témata: ...

Z plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku ve dnech 12. - 15. června 2017 16.6.2017

Ve dnech 12. - 15. června poslanci a poslankyně Evropského parlamentu jednali na plenárním zasedání v Evropském parlamentu mimo jiné o těchto tématech: ...

Newsletter: Plenární zasedání EP 12.- 15. června 2017 ve Štrasburku 12.6.2017

Od 12. do 15. června 2017 bude ve Štrasburku probíhat další plenární zasedání Evropského parlamentu. Poslanci a poslankyně se budou věnovat mimo jiné těmto tématům.   ...

Newsletter: Plenární zasedání EP: 31. května - 1. června 2017, Brusel 31.5.2017

Na svém plenárním zasedání v Bruselu ve dnech 31. 5. - 1. 6. 2017 se budou poslanci a poslankyně Evropského parlamentu věnovat mimo jiné těmto tématům: ...

Newsletter: Plenární zasedání EP 15.- 18. května 2017 ve Štrasburku 15.5.2017

Na plenárním zasedání ve dnech 15. - 18. května 2017 se budou poslanci a poslankyně Evropského parlamentu věnovat mimo jiné těmto tématům:  ...

Newsletter: Plenární zasedání Evropského parlamentu ve dnech 3. - 6. dubna 2017 3.4.2017

Ve dnech 3. - 6. dubna budou na plenární zasedání ve Štrasburku poslanci Evropského parlamentu debatovat mimo jiné o těchto tématech: ...

Jak to vidím já
Letní (cyklistické) přemítání o bezpečné dopravě

Poslední jednání Výboru pro dopravu Evropského parlamentu před letní parlamentní přestávkou se zabývalo mj. bezpečností vozidel. Zpráva německého europoslance Kocha, s nímž budu spolupracovat jako stínová zpravodajka sociálních demokratů, reaguje na již dříve zveřejněný dokument Evropské komise, ve kterém zvažuje zavedení nových povinných bezpečnostních prvků. ...
pokračování

Naše ožehavé téma
Vybíráme z článků
Sbohem roamingu! Od dneška končí poplatky

15.6.2017 |

Roamingové poplatky mohli mobilní operátoři v Evropské unii včera účtovat naposledy. Od dnešního dne budou telefonní hovory, odesílání zpráv a datové připojení zakoupené v rámci smlouvy s tuzemským mobilním operátorem použitelné ... pokračování

Naše videa
Život se supermarkety, život bez nich

16.9.2015 | Kdy jste naposled nakoupili v supermarketu? Dnes, včera, nebo předevčírem? Obchodní řetězce jsou hlavním místem, kde Češi i jiní Evropané nakupují potraviny. Jejich působení má ale mnoho dopadů i mimo naše žaludky a peněženky. ...
Stáhněte si

Rychlé odkazy
O mně
Aktivity
Tiskové zprávy
Newsletter EP
Aktuality nejen z EP
Názory a komentáře
Veřejné konzultace
Fotogalerie
Vystoupení v EP
Kontakty
Přístupná verze webu

vote vatch.eu
Copyright © MUDr. Olga Sehnalová, MBA 2009-2016. [ www.sehnalova.cz ] Webmaster [ www.zarsky.net ]