Holešov – Slavnostně a především s obrovskou úctou k historii a tradicím byl včera v Holešově zahájen patnáctý ročník Festivalu židovské kultury HA-MAKOM.

Svou podporu a úctu vyjádřila řada vzácných hostů. Dorazil ministr kultury ČR Daniel Herman, jeho excelence Garry Koren - mimořádný a zplnomocněný velvyslanec  Státu Izrael v České republice, přijela poslankyně Parlamentu ČR, členka Podvýboru pro kulturu Gabriela Pecková nebo europoslankyně Olga Sehnalová.

Samotnému oficiálnímu zahájení předcházel pietní akt v obřadní síni u místního židovského hřbitova, kde účastníci uctili památku 253 obětí holocaustu přečtením jejich jmen a položením květin.  

„Jedná se o oficiální seznam, který ale zřejmě nevyjmenovává všechny oběti holocaustu židovské národnosti z Holešova,“ uvedl starosta města Rudolf Seifert s tím, že podle různých údajů jich bylo v lednu roku 1943 odvezeno do sběrného střediska v Uherském Brodě asi 270 až 300.

„Následovaly zřejmě transporty do Terezína a poté do vyhlazovacích táborů v nedalekém jižním Polsku. Do Holešova se vrátilo mezi 9 až 15 lidmi, což znamenalo postupný zánik významné a kdysi velmi početné židovské obce v Holešově,“ oživil historii Seifert.

Starosta pokračoval se slovy, že Holešově se v minulosti nalézala jedna z největších a nejvýznamnějších židovských obcí na Moravě. Počátky židovského osídlení Holešova s jistotou souvisejí až s vypovězením Židů z moravských královských měst v polovině 15. století. A do Holešova přišli především z Olomouce a Uničova.

Členové židovské obce sdíleli podobný osud jako ostatní obyvatelé města – prošli pleněním za třicetileté války, morovou pohromou, ale i rozkvětem v době panování Rottalů v Holešově, či naopak zase požáry, které město trápily, či reparacemi při pruském obsazení města v době Prusko – Rakouských válek. V Holešově se udály také čtyři pogromy či protižidovské výtržnosti, po kterých se počet obyvatelů snižoval. Stavy židovských obyvatel usedlých v Holešově se ale snižoval i v důsledku migraci za prací do průmyslových center, a to především na severu Moravy.

„Židé se ve druhé polovině devatenáctého století a v první polovině dvacátého století plně zapojili do hospodářského, společenského a politického života města a regionu. Důkazem toho jsou četné holešovské podniky: např. významná továrna na výrobu nábytku z ohýbaného dřeva bratrů Kohnových založená roku 1890. V polovině devatenáctého století byla také židovská obec v Holešově nejpočetnější a čítala takřka 1700 osob, což byla třetina obyvatel tehdejšího města Holešova,“ doplnil fakta starosta.

Jeho excelence Garry Koren, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec  Státu Izrael v České republice, vyzdvihl zásadní roli Holešova v židovské kultuře. Žila zde totiž nejen početná židovská obec, ale mezi nimi i významný myslitel a spisovatel rabín Šach. „Je třeba připomínat si jména lidí, kteří tu žili. Někteří už jména nemají, protože jejich rodiny byly vyhlazeny do posledního člena a neměl je kdo připomenout. I k nim však musíme mít respekt a nesmíme zapomenout,“ upozornil v obřadní síni dojatý velvyslanec, který ještě před pietním aktem stihl zajít ke hrobu rabína Šacha.

Z obřadní síně se hosté přesunuli do Šachovy synagogy, kde program pokračoval prohlídkou této pamětihodnosti. Slova se ujal Karel Bartošek, který delegaci provedl budovou a připomněl její historii.

V pět hodin odpoledne se zaplnil velký sál zámku asi dvěma stovkami lidí, kteří přišli na oficiální slavnostní zahájení letošního festivalu. Jako první se slova ujal starosta města Rudolf Seifert. Připomněl historii festivalu, který vznikl díky iniciativě někdejší společnosti přátel Izraele. Tento spolek se poté transformoval na občanské sdružení Olam Judaica a festival se během pár let stal skutečným Týdnem židovské kultury.

„Termín festivalu je stanoven vždy na období přelomu července a srpna a je pořádán jakoby připomínka a k výročí vypálení holešovské Nové synagogy. Ta byla tímto způsobem zničena v první třetině srpna roku 1941 a následně byly zbytky stavby v dalších měsících rozebrány. Termín festivalu ale respektuje i židovské svátky a zvyky,“ vysvětlil starosta.

Dodal také, že letošní ročník je tematicky zaměřen na období druhé světové války, likvidaci holešovské židovské obce, vyvraždění jejich obyvatel, ale také se dotýká další skutečností, jako je účast židovských vojáků ve  spojeneckých armádách a tím i jejich podíl na likvidaci a porážce nacistické ideologie a poroby evropských národů. Bojovali i u Tobruku a na dalších bojištích nebo ve Svobodově armádě v SSSR.

Součástí festivalu jsou jako v předcházejících letech koncerty a přednášky, taneční a divadelní vystoupení, výstavy, prohlídky holešovských památek a další setkání a samozřejmě i možnosti degustace židovských pokrmů a nápojů. Nedílnou a dlouholetou součástí festivalu je i brigáda zahraničních studentů z celého světa v Holešově. Tím tito mladí lidé mají možnost poznat naši kulturu, náš kraj i město i vazby na judaismus a jeho historii.

„Význam má tento nejstarší festival svého druhu v naší republice především z důvodu stálé potřeby si připomínat historické události, abychom je nebyli odsouzeni opakovat, ale také jako skutečnost, že naše křesťanská civilizace a náboženství má kořeny v judaismu a naše národy vedle sebe dlouhá století žily, ovlivňovaly se a sdílely všechna dobra i zla historického vývoje. Potřeba dialogu a poznávání se je tedy velmi důležitá a potřebná především také v dnešní době,“ upozornil Rudolf Seifert.

Lidé ocenili také proslov ministra kultury Daniela Hermana, který řekl, že Holešov a židovská kultura patří jednoznačně k sobě. „Kultura je vždy projevem mentality a stylu života a my se můžeme nechat fascinovat silami, které se v ní skrývají. Židovský národ byl součástí starobylých impérií a živý je dodnes. Vždyť každé židovské dítě umí číst knihy proroků,“ komentoval ministr.

Izraelský velvyslanec vysvětlil význam výrazu HA-MAKOM. „V překladu znamená město, ale také místo. Pro mě je velmi milou povinností být součástí akcí jako je tato v místech jako je Holešov,“ komentoval velvyslanec. Také on samozřejmě vyzdvihl přínos židovského festivalu a přislíbil, že pro příští ročník by rád zajistil účast izraelských umělců.

Mezi dalšími řečníky byl předseda občanského sdružení Rottal klub Karel Bartošek, ředitel městského kulturního střediska Pavel Chmelík a také Jindřich Štreit. Ten, coby kurátor, představil výstavu Chasidé z Mikulova a Londýna. Jde o fotografickou reportáž Jinřicha Buxbauma, který zaznamenal nedávné shromáždění chasidů z různých zemí světa v jihomoravském Mikulově.

Jindřich Buxbaum patří k první poválečné generaci poznamenané rodinnou tragédií holocaustu. Je aktivním členem židovské obce v Olomouci a ke svým kořenům se hrdě hlásí. Proto je mu dovoleno zaznamenávat i situace, které jsou většině jiných dokumentaristů prakticky nedostupné. Na fotografiích, které jsou nyní k vidění v holešovském zámku, jsou zachyceni chasidé nejen na mikulovském hřbitově, ale i v uzavřené společnosti, kde se modlí, hodují, pijí a zpívají staré chasidské písně.

Slavnostní atmosféru zahájení pomohl vytvořit mladý lékař a klavírista Michal Svoboda, který zahrál skladby židovských autorů, jako jsou Felix Mendelssohn-Bartholdy nebo Erwin Shulhoff.

V současné době pořádá Festival židovské kultury druhým rokem město Holešov a jeho příspěvková organizace Městské kulturní středisko ve spolupráci s občanským sdružením Rottal klub a smyslem je skutečně uchovat tradice, historické souvislosti i památky a úctu k nim pro příští generace.

Sponzorem festivalu je společnost ARLES, s.r.o. z Fryštáku.

Autor: Jana Rohanová, http://www.holesov.cz/aktuality/1303-festival-zidovske-kultury-je-slavnostne-zahajen  

Datum: 29.7.2015

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...