Evropská komise v minulém týdnu vyzvala členské státy, aby navrhly projekty, na jejichž základě využijí 11,9 miliardy EUR z finančních prostředků EU na zlepšení evropských dopravních spojení. Jedná se o největší jednorázovou finanční částku, jakou EU dosud vyčlenila na dopravní infrastrukturu. Členské státy mají k předložení svých nabídek lhůtu do 26. února 2015.

Financování se zaměří na 9 velkých dopravních koridorů, které budou tvořit hlavní dopravní síť a působit jako ekonomická páteř jednotného trhu. Díky těmto finančním prostředkům se odstraní problémová místa se sníženou průchodností, zásadním způsobem se změní spojení mezi východem a západem a pro podniky a občany v celé EU se usnadní přeshraniční doprava.

Místopředseda Evropské komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Doprava je rozhodujícím faktorem pro efektivní fungování evropského hospodářství. Pro hospodářské oživení mají proto investice do dopravních spojení větší význam než kdy předtím. Oblasti v Evropě, které nemají dobré dopravní spojení, nezaznamenají růst a nebudou prosperovat. Členské státy musí využít této příležitosti a ucházet se o finanční prostředky, které jim umožní zlepšit dopravní propojení, posílit konkurenceschopnost a nabídnout občanům a podnikům lepší a rychlejší dopravu.“

Financování dopravy z prostředků EU se v rámci nového nástroje pro propojení Evropy (CEF) trojnásobně zvýšilo z 8 miliard EUR na období 2007–2013 na 26 miliard EUR na období 2014–2020. Dnešní výzva se týká první tranše nových finančních prostředků, které budou pro dopravu k dispozici.

"Česká republika by se měla snažit zareagovat na výzvu Komise co nejdříve a představit kvalitní návrhy dopravních projektů, které budou připraveny tak, aby byly v souladu s metodikou Evropské komise pro jejich úspěšné schválení. Výzva zahrnuje možnost čerpání prostředků ve výši 4 miliard EUR v rámci tzv. Kohezního CEFu, tedy nástroje, který je vyhrazen pouze pro kohezní země. Další části výzvy jsou otevřeny všem členským státům, zde se dá očekávat opravdu vysoká konkurence co do kvality, tak i rychlosti v předkládání projektů." Vysvětlila poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová (ČSSD, S&D), náhradní členka ve Výboru pro dopravu a cestovní ruch.

Nová hlavní síť, která má být vytvořena do roku 2030, propojí:

• 94 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi,
  
• 38 hlavních letišť s významnými městy pomocí železnice,
  
• 15 000 km železničních tratí zmodernizovaných na vysokorychlostní tratě,
  
• 35 přeshraničních projektů, jejichž cílem je snížit počet dopravně problematických lokalit.
  

Na financování projektů se kromě EU musí spolupodílet i členské státy. Výsledky výběrového řízení a přidělení prostředků na projekty budou oznámeny v létě 2015.

***

Českou republikou procházejí dva koridory hlavní sítě:

Baltsko-jaderský koridor je jednou z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os. Spojuje Baltské moře s Jaderským a probíhá napříč průmyslovými oblastmi na jihu Polska (Horní Slezsko), Vídní a Bratislavou, východní oblastí Alp a severní Itálií. Jeho součástí jsou železniční projekty jako např. semmeringský patní tunel a koralmská železniční trať v Rakousku, jakož i přeshraniční úseky mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem.

Koridor Východ – východní Středomoří spojuje námořní rozhraní Severního, Černého a Středozemního moře. Má umožnit optimálně využít dotyčných přístavů a souvisejících mořských dálnic. S pomocí Labe coby vnitrozemské vodní cesty zlepší multimodální propojení mezi severním Německem, Českou republikou, panonskou oblastí a jihovýchodní Evropou. Odtud poputuje dál po moři a propojí Řecko s Kyprem.

 

Celá výzva Evropské komise a další informace jsou k dispozici zde.

Zdroj: Evropská komise

Datum: 17.9.2014

Hanácké bál - Brusel

9.5.2013 | Jaký byl Hanácké bál v Bruselu? Podívejte se na naše video