Rozpočet EU po roce 2020: Poslanci budou požadovat ambiciózní financování nových priorit

Evropská unie by měla po roce 2020 vynaložit více financí na podporu výzkumu, mládeže a malých podniků. Vyplývá to z návrhu vyjednávací pozice EP k budoucímu dlouhodobému rozpočtu Unie, o kterém budou poslanci diskutovat v úterý a hlasovat ve středu.

EU by měla prostřednictvím budoucího víceletého finančního rámce (VFR) pokračovat ve financování zemědělské a regionální politiky, musí se však zároveň zaměřit na podporu nových priorit, jakými jsou bezpečnost, obrana a migrace, uvádí návrh usnesení.

Předložený text rovněž připomíná potřebu vyrovnat rozpočtový schodek, způsobený  odchodem Spojeného království z Unie. Schválení nového dlouhodobého rozpočtu EU vyžaduje souhlas Evropského parlamentu. Poslanci v předloženém textu varují, že se bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů financování Unie nedosáhne žádné dohody o VFR. Výdajová a příjmová část rozpočtu tak musí být podle poslanců dohodnuta souběžně.

Příjmy

Parlament bude také diskutovat a hlasovat o usnesení, které prosazuje zachování existujících vlastních zdrojů financování Unie a postupné zavádění nových, mezi které by mohly patřit například daň z finančních transakcí, podíl na zdanění společností v digitálním sektoru či environmentální daně. Nové vlastní zdroje financování Unie by mohly přispět ke snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, které jsou založené na hrubém národním důchodu.

Podrobnější informace o návrzích z dílny Výboru EP pro rozpočet jsou k dispozici v samostatné tiskové zprávě.

Souvislosti

Více než 94% prostředků EU směřuje k občanům, do regionů, obcí, zemědělství a podniků. Administrativní výdaje EU tvoří méně než 6% rozpočtu Unie, z čehož platy zaměstnanců jejích institucí tvoří méně než polovinu. (zdroj: Evropská komise)

Průzkum Eurobarometr ukázal, že občané od Unie očekávají konkrétní řešení. Podle většiny respondentů by Unie měla být aktivnější při řešení širokého spektra problémů od bezpečnosti přes migraci po nezaměstnanost. (zdroj: Eurobarometr).

Další postup

Parlament očekává, že Evropská komise zapracuje jeho stanoviska do svých návrhů, které by měla zveřejnit v květnu 2018. Poslanci také požadují, aby rozhovory EP, Komise a Rady o budoucím VFR a vlastních zdrojích Unie začaly co nejdříve, s cílem dosáhnout dohody před volbami do EP v roce 2019.

Parlament představí svou vizi vztahů EU se Spojeným královstvím po brexitu

Poslanci budou v úterý diskutovat a ve středu hlasovat o nelegislativním usnesení, které osvětlí stanovisko Evropského parlamentu k budoucím vztahům mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu. Poslanci představí svou vizi před zasedáním Evropské rady, které proběhne v Bruselu ve dnech 22. - 23. března.

Návrh usnesení, který vypracovala Řídící skupina EP pro brexit a schválila Konference předsedů (předseda EP a lídři politických skupin), uvádí, že asociační dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím by mohla poskytnout vhodný rámec pro budoucí vztahy obou entit.

Jak uvádí předložený text, EU má závazná společná pravidla, společné instituce, společné mechanismy dohledu, prosazování předpisů a rozhodování sporů, a dodává, že ani úzce přidružené třetí země, které mají identickou legislativu, nemají takové výhody a přístup na společný trh, jako členské státy Unie.

Hlavy států a vlád zemí EU by měli na březnovém zasedání Evropské rady schválit pokyny Rady pro jednání o budoucích vztazích mezi Unií a Spojeným královstvím. Poslanci budou v úterý diskutovat také o dalších otázkách, které jsou na programu březnového summitu, včetně zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, zdaňování a vnějších vztahů EU.

Zdaňování podniků v EU: Zahrnutí digitálních společností a boj proti neplacení daní

Poslanci budou ve středu diskutovat a ve čtvrtek hlasovat o nových předpisech upravujících zdaňování příjmů právnických osob v EU, které by měly zabránit přesunům daňových základen do jurisdikcí s nízkým zdaněním.

Změny jsou obsažené ve dvou doplňujících se legislativních návrzích, týkajících se společného základu daně z příjmu právnických osob (CCTB) a společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB), jejichž cílem je vytvoření jednotného, jasného a spravedlivého systému zdaňování příjmů právnických osob v EU.

Součástí návrhu jsou opatření, která by měla zajistit, aby společnosti platily daně tam, kde generují zisk, ale také zřízení jednotného souboru daňových pravidel v celé EU a využívání digitálních dat při výpočtu daňových závazků.

Ochrana novinářů a (zne)užívání fondů EU na Slovensku

Bezpečnost novinářů na Slovensku a v celé EU bude ve středu, v návaznosti na vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové, předmětem plenární rozpravy.

Poslanci budou pravděpodobně diskutovat také o odhaleních Jána Kuciaka, která přinesl jeho posmrtně zveřejněný článek, o údajném zneužívání fondů EU a možném propojení mezi skupinami organizovaného zločinu a politiky na Slovensku.

Plénum k tomuto tématu přijme také samostatné usnesení, o jehož znění budou poslanci hlasovat během dubnového plenárního zasedání ve Štrasburku.

Parlament ve středu vyslal na Slovensko ad hoc delegaci šesti poslanců. Členové delegace mají v rámci dvoudenní průzkumné pracovní cesty naplánována setkání s nevládními organizacemi, zabývajícími se bojem proti korupci, dále s novináři, s představiteli vlády a státu - včetně prezidenta a premiéra SR, se zástupci orgánů činných v trestním řízení - včetně generálního prokurátora a policejního prezidenta, stejně jako s představiteli Zemědělské platební agentury.

Poslanci památku zavražděného Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové uctili minutou ticha během plenárního zasedání v Bruselu dne 28. února. Předseda EP vraždu novináře a jeho snoubenky důrazně odsoudil, vyzval k lepší ochraně novinářů při výkonu jejich povolání a pobídl slovenské orgány k odhalení pravdy. 

Budoucnost EU: Rozprava s portugalským premiérem Costou

Předseda portugalské vlády António Costa se ve středu jako třetí lídr EU zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie.

António Costa byl od července 2004 do března 2005 poslancem a místopředsedou Evropského parlamentu. Následně na svou funkci rezignoval, aby se stal portugalským ministrem vnitra. António Costa byl také osm let primátorem Lisabonu a 26. listopadu 2015 se stal předsedou portugalské vlády.

Portugalský premiér navštíví Evropský parlament, aby se s poslanci podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Jde o třetí ze série diskuzí mezi hlavami států a vlád EU na jedné straně, a poslanci EP na straně druhé. Diskuze o budoucnosti EU odstartovala 17. ledna rozprava s irským premiérem Leem Varadkarem, následovaná 6. února rozpravou s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem.

Předseda EP Antonio Tajani a předseda portugalské vlády se po rozpravě zúčastní společné tiskové konference, jejíž začátek se odhaduje na 12:30.

Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuzí s poslanci o budoucnosti Unie, bude francouzský prezident Emmanuel Macron. Evropský parlament navštíví v dubnu.

Obchodní omezení ze strany USA a ochrana pracovních míst a podniků v EU

Zvýšení cla na dovoz oceli a hliníku do Spojených států amerických a odpověď EU na tato obchodní omezení budou ve středu předmětem rozpravy poslanců s komisařkou pro obchod Cecilií Malmström.

Plénum bude diskutovat o záměru prezidenta USA Donalda Trumpa zavést nová cla na dovoz oceli a hliníku, stejně jako o připravované reakci EU. Předmětem rozpravy bude také vliv nových cel na pracovní místa v EU, na investice podniků z Unie a na ceny jejich produktů. Diskutovat se bude rovněž o dopadech obchodních omezení USA na občany EU.

Výbor EP pro mezinárodní obchod (INTA) kroky Washingtonu odsoudil a vyzval k rázné a okamžité reakci ze strany Evropské komise, která by zároveň byla v souladu s mezinárodním obchodním právem. 

Boj proti násilí na ženách a ratifikace Istanbulské úmluvy

Poslanci v pondělní rozpravě pravděpodobně vyzvou členské státy, které dosud neratifikovaly tzv. Istanbulskou úmluvu, aby tak co nejdříve učinily.

K dnešnímu dni ratifikovalo Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, známou jako Istanbulská úmluva, pouze 17 členských států EU: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Malta, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko. Poslanci během rozpravy s Evropskou komisí a Radou (ministrů) EU pravděpodobně vyzvou zbývající členské státy Unie, aby co nejdříve přistoupily k ratifikaci úmluvy.

Istanbulská úmluva je nejkomplexnější mezinárodní dohodou v oblasti boje proti násilí na ženách. Rada Evropy ji přijala roku 2011, do platnosti vstoupila v srpnu 2014 a Evropská unie ji podepsala v červnu 2017. 

Zdrojem: tiskové oddělení Evropského parlamentu

Datum: 12.3.2018

Dvojí kvalita výrobků na jednotném trhu

13.9.2018 | Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, od první interpelace mé a několika dalších kolegů, kterou jsme reagovali na první signály o dvojí kvalitě, uplynulo dlouhých sedm let. Sedm let od odpovědi Evropské komise, že v ...