Budoucnost EU: Rozprava s belgickým premiérem Charlesem Michelem
Předseda belgické vlády Charles Michel se ve čtvrtek jako pátý lídr členského státu EU zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie. Rozpravy se zúčastní také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Charles Michel se funkce předsedy belgické federální vlády ujal v říjnu 2014. Od roku 2011 až do svého jmenování premiérem byl lídrem frankofonní liberální strany Mouvement Réformateur a v letech 2007-2011 zastával post ministra pro rozvojovou spolupráci.
Belgický premiér zavítá do Evropského parlamentu, aby se s poslanci jako pátý lídr členského státu podělil o svou vizi reformy fungování Unie. Sérii diskuzí s poslanci odstartovala 17. ledna rozprava s irským premiérem Leem Varadkarem, následovaná 6. února rozpravou s chorvatským premiérem Andrejem Plenkovićem,14. března s portugalským premiérem Antóniem Costou a 17. dubna diskuzí s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Premiér Charles Michel a předseda EP Antonio Tajani vystoupí před novináři ve čtvrtek v 11:30 v místnosti pro tiskové konference. Dalším lídrem EU, který se zapojí do diskuze s poslanci o budoucnosti Unie, bude předseda lucemburské vlády Xavier Bettel. Do Evropského parlamentu zavítá během druhého květnového plenárního zasedání, které proběhne ve Štrasburku.
Rozpočet EU po roce 2020: Rozprava o novém návrhu Komise
Poslanci ve středu od 13 hod. diskutovali s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem o návrzích dlouhodobého rozpočtu EU a reformy zdrojů financování Unie po roce 2020, které kolegium Komise schválí v ten samý den.
Poslanci budou ve svých reakcích k návrhu víceletého finančního rámce (VFR) vycházet ze stanoviska Evropského parlamentu k financování aktivit Unie po roce 2020 ze dne 14. března 2018. Poslanci se tehdy prostřednictvím dvou nelegislativních usnesení vyjádřili k budoucímu dlouhodobému rozpočtu Unie a k reformě vlastních zdrojů financování EU - tedy k výdajové a příjmové části VFR.
Poslanci od budoucího dlouhodobého rozpočtu Unie očekávají financování nových priorit, ale také investice do moderního a udržitelného zemědělství či rozvoje chudších regionů EU. Zároveň však poukazují na potřebu najít nové zdroje k vyrovnání rozpočtového schodku po brexitu.
Parlament požaduje posílení současných vlastních zdrojů financování Unie, například dovozních cel, přičemž chce také postupně zavést zdroje nové. Zdůrazňuje rovněž, že bez odpovídajícího pokroku v oblasti vlastních zdrojů financování, resp. příjmů, nebude dosaženo žádné dohody o VFR, resp. o výdajích. Výdajová a příjmová část rozpočtu tvoří podle poslanců jeden celek a musí být dohodnuta souběžně.
Po předložení návrhů Evropské komise se bude čekat na stanovisko Rady (ministrů) EU. Schválení konečné verze dlouhodobého rozpočtu EU zároveň podléhá souhlasu Evropského parlamentu. Poslanci prosazují bezodkladné zahájení rozhovorů EP, EK a Rady o budoucím VFR a o vlastních zdrojích Unie s cílem dosáhnout dohody před volbami do EP v roce 2019.
Výzva k celosvětovému zákazu testování kosmetiky na zvířatech
Evropská unie by měla spustit diplomatickou iniciativu zaměřenou na celosvětový zákaz testování kosmetiky na zvířatech od roku 2023. Vyplývá to z návrhu nelegislativního usnesení, o jehož znění budou poslanci diskutovat ve středu a hlasovat ve čtvrtek.
Prodej kosmetických výrobků, které byly testovány na zvířatech, je v rámci EU zakázaný již od roku 2013. Kosmetický průmysl EU přesto podle poslanců nadále prosperuje a poskytuje práci přibližně dvěma milionům lidí. Podle předloženého textu pak přibližně 80 % zemí na celém světe testování a prodej kosmetiky testované na zvířatech nadále umožňuje.
Poslanci také poukazují na nedostatky systému fungujícího v EU. Některé kosmetické přípravky jsou totiž nadále testované na zvířatech, avšak za hranicemi EU. Tyto výrobky procházejí na území Unie před jejich umístěním na trh dalšími testy, při kterých se ale již využívají alternativní metody.
Zdrojem: Tiskové oddělení Evropského parlamentu
Datum: 2.5.2018