Vytvoření jednotného digitálního trhu v EU je jednou z hlavních priorit Junckerovy Evropské komise. V květnu letošního roku se očekává zveřejnění strategie, jejímž cílem bude vytvořit vhodné podmínky pro evropské občany a podniky, aby lépe využívali přeshraničních příležitostí, které digitální technologie nabízejí.

Komise tento týden zveřejnila statistiku, jak si jednotlivé členské státy EU stojí na cestě k digitální Evropě. Z analýzy dat (převážně z let 2013 a 2014) je patrné, že připravenost na digitalizaci se v Evropě značně liší, převážně pak v oblasti digitální veřejné správy. Česká republika patří k horšímu průměru – alespoň základními digitálními schopnosti disponuje přibližně polovina obyvatel. Naopak obchodníci prodávající na internetu patří k evropské špičce. K nejhorším zemím se řadí ČR v zajišťování vyspělých digitálních veřejných služeb.

Olga Sehnalová, členka Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele, který je v Evropském parlamentu primárně zodpovědný za digitální agendu, k indexu poznamenala: „Nakupování na internetu pro občany, elektronická fakturace pro podnikatele, e-volby – jen pár příkladů, kde digitalizace má usnadnit život občanům Evropské unie. Velké ambice a možné přínosy je ale nutné porovnat se současnou realitou. Je společnost na digitalizaci skutečně připravena? O přínosech jednotného digitálního trhu pro vytváření pracovních míst a posilování konkurenceschopnosti se vede prakticky každodenní debata a nikdo o nich nepochybuje. Digitalizace ale nesmí vést k vyloučení ani diskriminaci občanů, kteří se v digitálním prostředí nemohou nebo nechtějí pohybovat. A takových je v EU téměř polovina. Doufám, že tuto skutečnost Komise ve strategii pro vytvoření digitálního trhu vezme v potaz.“

 

 Jaké jsou hlavní závěry na základě indexu DESI?

 ·         stupeň digitalizace se v jednotlivých zemích liší, takže mezi digitálně nejvyspělejší zemí, Dánskem (známka 0,68 z maxima 1), a zeměmi s horší výkonností (např. Rumunsko, známka 0,31) jsou citelné rozdíly

·         většina Evropanů využívá internet pravidelně: v roce 2014 to bylo průměrně 75 % (72 % v roce 2013), nejvíce (93 %) v Lucembursku, nejméně (48 %) v Rumunsku.

·         Evropané rádi využívají audiovizuální obsah online: 49 % všech Evropanů, kteří používají internet, už hrálo hru nebo si hru, obrázek, film či hudbu stáhlo

·         při zavádění elektronického obchodování čelí malé a střední podniky problémům: pouze 15 % z nich prodává online – a z těchto 15 % méně než pouhá polovina realizuje přeshraniční prodej

·         digitální veřejné služby jsou v některých zemích každodenní realitou, ale v jiných členských státech téměř neexistují: 33 % evropských uživatelů internetu využívá online formuláře a zasílá jejich pomocí informace veřejným orgánům, nejvíce v Dánsku (69 %), nejméně v Rumunsku (6 %). 26 % praktických lékařů v Evropě využívá elektronické zdravotní záznamy a posílá lékárníkům předpisy v elektronické podobě, v jednotlivých zemích je ale praxe velmi různá (nejrozšířenější je v Estonsku, kde tento postup využívají všichni lékaři, naproti tomu na Maltě jej nevyužívá žádný) 

Jak si v porovnání zemí EU vede Česká republika?

Česká republika dosáhla při hodnocení celkového skóre 0,46, což ji řadí v EU na 17. místo. Čeští občané vykazují dobrou úroveň digitálních dovedností (76 % z nich používá internet pravidelně, 57 % disponuje alespoň základními digitálními dovednosti). Díky tomu mohou internet využívat k široké škále aktivit. Čeští uživatelé internetu si poměrně oblíbili internetové bankovnictví (58 %) a na internetu také nakupují (52 %). České malé a střední podniky jsou v EU na špičce v online prodeji, a pokud jde o obrat z tohoto prodeje, patří jim přední místa. Česká republika však dosahuje podprůměrných výsledků v zajišťování vyspělých digitálních veřejných služeb. Tato oblast zůstává pro ČR hlavní výzvou. Svědčí o tom pouhých 14 % uživatelů, kteří internet využívají k vyplňování a zasílání formulářů orgánům veřejné správy (to ČR řadí na 26. místo v Unii).

Česká republika tak celkově výsledky spadá do skupiny středně výkonných států. V jejím rámci se nicméně řadí mezi podprůměr.

Co je index DESI a jak se počítá?

Index DESI (digitální ekonomika a společnost) poskytuje ke každé zemi přehled týkající se konektivity (zjednodušeně kvality připojení na internet), internetových dovedností uživatelů, digitálních technologií (mj. nakupování na internetu či fakturace) a digitálních veřejných služeb (např. veřejná správa či elektronické zdravotnictví). Kombinuje tak více než 30 ukazatelů, maximální možnou dosaženou hodnotou je 1.

Zdroj: Evropská komise

Datum: 26.2.2015

Vystoupení v OSN

12.4.2018 | Pane prezidente, Vážení delegáti, svým projevem bych chtěla navázat jménem České republiky na prohlášení, které vydala Evropská unie dnes ráno. Bezpečnost silničního provozu je celosvětově významné společenské téma, které ...